Koronavirus SARS-CoV-2 patří mezi takzvané RNA viry. Ribonukleovou kyselinu (RNA) používá k uchování své genetické informace. Jeden ze způsobů, kterými se koronavirus snaží obelstít buněčnou imunitu člověka a přesvědčit buňky, že virová RNA je neškodná, je instalace „čepičky“ - tedy zvláštní struktury na začátku RNA. Díky čepičce se virová RNA „tváří“ jako lidská a virus může infikovat organismus a množit se v něm.

Instalaci čepičky usnadňuje koronavirový protein Nsp16, kterému pomáhá další virový protein Nsp10. Právě přesnou strukturu komplexu těchto proteinů se pomocí rentgenové analýzy podařilo zjistit a analyzovat týmu po vedením Evžena Bouři a Radima Nencky z dejvického ústavu.

Bouřa řekl, že se do zkoumání koronaviru pustili v lednu, hned poté co Čína jeho genom zveřejnila. „Stovky vědeckých týmů se snažily objasnit, jak virus covid-19 dokáže maskovat svoji RNA před buněčnou imunitou. Nakonec se to podařilo dvěma americkým týmům a nám v Praze,“ uvedl Bouřa.

Tým z dejvického ústavu identifikoval několik zásadních charakteristik zmíněných proteinů. Především hluboký kaňon na povrchu proteinu, kde se váže virová RNA a instaluje se tam na ní čepička. Právě na kaňon mohou mířit inhibitory, které aktivitu proteinu a proces instalování čepičky potlačí. Podle vědců by v budoucnu mohly sloužit jako léky proti mnoha druhům koronavirů.

Pozornost týmu se také tímto směrem obrací. „Teď směřujeme více do aplikované sféry. Vyrábíme sloučeniny ve spolupráci s organickými chemiky u nás na ústavu,“ uzavřel Bouřa.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít