Které z polských dvojčat zavinilo dopravní nehodu? ‚Bude to oříšek,‘ říká forenzní genetik
V Polsku vyšetřují kriminalisté složitý případ, kdy jeden z bratrů jednovaječných dvojčat zavinil dopravní nehodu, při které zemřela osmnáctiletá dívka. Není ale jasné, který z nich, protože v autě byli oba a pod vlivem alkoholu. „Bude to opravdu oříšek,“ řekl serveru iROZHLAS.cz Pavel Tomek, který pracuje pro Odbor kriminalistické techniky a expertíz na pracovišti forenzní genetiky a biologie.
Jak moc je neobvyklý případ, kdy kriminalisté od sebe nemohou rozeznat na základě DNA jednovaječná dvojčata?
S těmito případy se zase až tak často nesetkáváme, že máme analyzovat DNA jednovaječných dvojčat. Ale čas od času se to stává. Pak samozřejmě dochází k problému, neboť současné techniky používané Policií České republiky nebo ve forenzních laboratořích neumožňují rozlišit biologický materiál jednovaječných dvojčat. Do budoucna se začíná rozvíjet nová moderní metoda, která se nazývá masivně paralelní sekvenování a ta už by měla být schopná rozlišit biologický materiál i jednovaječných dvojčat.
Polští policisté hledají viníka nehody mezi dvojčaty. Mají stejnou DNA, opilí byli oba
Číst článek
V čem je ta metoda jiná?
V současné době používáme analýzu DNA, kdy analyzujeme krátké tandemové repetice. Jsou to krátké úseky DNA. Nová metoda je založena na analýze jednotlivých nukleotidů, které jsou obsaženy v DNA. To znamená, že pokud dojde k nějaké jednobodové mutaci, tak nová metoda je schopná ji zachytit a v případě jednovaječných dvojčat potom můžeme rozlišit původ genetického materiálu. Zatímco za současného stavu technologie, kterou používáme, neumožňuje tento biologický materiál rozlišit.
Je to ta metoda, kterou zmiňuje ústřední kriminalistická laboratoř polské policie a která je podle ní „drahá a zdlouhavá“?
Ano. Mám za to, že kolegové v Polsku měli na mysli právě tuto metodu, masivně paralelní sekvenování. Je to nová metoda, která se v současné době pomaličku dostává do forenzních laboratoří, a třeba kolegové na kriminalistickém ústavu již mají k dispozici zařízení, které zvládá používat tuto technologii a snaží se nějakým způsobem ji uvést do praxe.
O kolik delší dobu zabere nová metoda?
S touhle novou technologií jsem ještě bohužel nepřišel prakticky do styku. Ale co se týče teorie, tak příprava vzorku na analýzu u současné technologie trvá řekněme v řádu hodin. U nové technologie masivně paralelního sekvenování bych odhadl v řádu dnů.
DNA
Deoxyribonukleová kyselina (DNA) je nositelkou genetické informace všech organismů (výjimku tvoří organismy, které mají RNA). Patří mezi nukleové kyseliny. Jde o biologickou makromolekulu – polymer, který tvoří řetězce nukleotidů. Ty jsou složeny z cukru deoxyribózy, fosfátové skupiny a jedné nukleové báze (adeninu, guaninu, cytosinu nebo thyminu).
Nicméně si nemyslím, že by šlo v tomto případě o stěžejní problém. Ve zprávě, jak jsem si ji měl možnost přečíst, je uvedeno, že došlo k nehodě, kde byli tři účastníci, z toho dva byla jednovaječná dvojčata-muži. Během dopravní nehody došlo k převrácení vozidla. A vždycky je problém biologický materiál sejmout a získat. Pokud tam došlo k nějakému krvácivému zranění, tak toho materiálu bych předpokládal, že by tam teoreticky mohlo být dost. Jde v podstatě o dynamický projev nehody a říct kdo na jakém místě seděl, to se mnohdy nedá. Záleží na tom, jestli byly osoby připoutané a tak dále.
V tomto případě by mohly pomoci daktyloskopické otisky, protože na základě nich lze rozeznat jednovaječná dvojčata. Teoreticky lze přistoupit i na pachové stopy. Nicméně záleží, jak se konkrétní případ stal, jak dopravní nehoda probíhala. Jestli tam došlo k tomu, že se osoby v autě promíchaly, anebo pokud ten automobil běžně řídí tato jednovaječná dvojčata, tak ani tyto věci v této chvíli moc nepomohou. Je to opravdu oříšek vyřešit tenhle případ.
Každý případ je jiný
Myslíte si, že pokud se to podaří polským policistům vyřešit, bude to průlomový případ? Precedens?
To si nemyslím, protože každý případ je jiný a v každém případě lze, a někdy nelze bohužel, najít stopy, které ukazují na to, jestli třeba člověk automobil řídil, nebo ne. Je to otázka airbagů, je to otázka otisků, je to otázka, jestli opravdu automobil řídili oba, střídali se třeba během nějaké krátké doby při řízení. Takže tam je mnoho otázek a nemyslím si, že by tohle byl nějaký precedens.
Francouzi díky DNA poprvé identifikovali vojáka, který padl během krvavé bitvy u Verdunu
Číst článek
Obecně ať už se jedná o autonehody anebo o nějaké další případy, kde se řeší to, jestli jednovaječné dvojče mohlo ten skutek způsobit, nebo ne, tak těch případů se řeší ve světě, myslím si, docela dost. V současné době technologie, kterou používáme v našich laboratořích v rámci Policie České republiky, tady bohužel nepomáhají, ale do budoucna si myslím, že nově zaváděné metody můžou do těchto případů vnést světlo.
Vzpomenete si na nějaký podobný případ v České republice?
To si nevzpomenu, protože máme na starosti region severní Morava, takže v České republice tolik přehled nemám. Nicméně řeší se různé druhy případů a je pravda, že pokud máme nějaký biologický materiál a dostaneme k tomu biologickému materiálu porovnávací vzorek nějaké osoby, tak a priori neřešíme, jestli ta osoba má dvojče, případně jednovaječné dvojče.
Porovnáváme vždycky biologickou stopu se srovnávacím vzorkem osoby a když najdeme shodu, tak se k informaci, jestli má osoba sourozence, často už ani nedostaneme. V minulosti jsem se s takovým případem setkal, že jsem opravdu měl k dispozici srovnávací materiál jednovaječných dvojčat, ale vzhledem k tomu, že zpracováváme obrovské množství případů, tak podrobnosti už mám zastřené.
