Na zemi je plno, taxi míří do vzduchu. Technologické společnosti testují novou formu přepravy
Technologické společnosti mají novou zábavu. Soutěží, které se jako první podaří přijít s létajícím taxi. Nehledě na to, zda pasažéry poveze pilot nebo budou cestovat bezpilotním letounem. Otázkou tak v současnosti není, zda se „air taxi“ podaří vyvinout, ale spíše kdy. A zda jim budeme věřit.
Nejblíže k vypuštění taxi do vzduchu mají v Dubaji. Tamní společnost Roads and Transport Authority (RTA) v červnu podepsala smlouvu s německým start-upem Volocopter na testování bezpilotního leteckého taxi. Testovat by se mělo do konce letošního roku.
Volocopter letos od investorů obdržela 25 milionů euro na vývoj motorového vznášedla schopného přenosu dvou pasažérů. Jedním z investorů přitom byl i německý výrobce motorů Daimler.
Výrobce tvrdí, že stroj může letět až rychlostí 100 km/h. Ve vzduchu by poté měl vydržet až půl hodiny, zatímco bezpečnost zajišťuje devět nezávislých bateriových systémů. Pohotovostní padák není potřeba.
Dubajská RTA se ale spojila také s čínskou firmou Ehang, která se specializuje na výrobu dronů. A kromě těch klasických má společnost ve svém portfoliu i dron Ehang 184, do kterého se vejde i jeden člověk-pasažér. Cíl společnosti je jasný: stát se prvním autonomním leteckým vozidlem současnosti.
Airbus i Uber chtějí podíl
Největší město Spojených arabských emirátů ovšem i tak čelí obrovské konkurenci. Do „air taxi“ se totiž zamiloval skoro celý svět.
Už v únoru letošního roku tak například taxi sprostředkovatel Uber k sobě stáhnul hlavního technologa NASA Marka Moora, aby rozjel „Project Elevate“. Podle společnosti by se mělo jednat o budoucnost letecké dopravy na vyžádání.
Další do party je letecký gigant Airbus. Ten tvrdí, že jeho prototyp leteckého taxi nazvaný Vahana začne s testováním ke konci roku 2017 a v roce 2020 už bude připraven na cestu. Zatímco Ehang unese jednoho pasažéra a Volocopter dva, Airbus by do svého městského taxi rád vtěsnal čtyři až šest pasažérů.
Společnosti totiž podle BBC cítí příležitost doslova ve vzduchu. Doprava na zemi totiž už začíná být dost zacpaná.
Extrémním případem je takové brazilské Sao Paulo. Páteční zácpy v brazilské metropoli dosahují v průměru 180 km. A světové megalopole v budoucnosti rozhodně neplánují končit s růstem.
Všechny zmíněné projekty fungují na elektrické bázi a tím pádem by měly být přívětivější i pro životní prostředí. Dronová technologie navíc umožňuje vertikální start i přistání, což v přeplněných a zahuštěných městských oblastech dává smysl. Lehké materiály do toho udržují váhu stroje na minimu.
Zelenější technologie
Budou si ale moc lidé nový způsob přepravy vůbec dovolit? Podle zmíněného Marka Moora z Uberu bude cena tří nebo čtyř pasažérů podobná tomu, jako kdyby se dnes složili na dražší Uber.
Otázkou taky je, jak dlouho zatím technologie vydrží ve vzduchu. Čínský Ehang v současnosti létá po dobu 23 minut. Jenže například Federální letecká správa v USA nakazuje, že stroje musí mít rezervu paliva alespoň na dvacet minut. Tím by dronu zbýval prostor jen na tři minuty komerčního letu.
I to je tak jedna z otázek, které budou muset společnosti vyřešit. Uber plánuje vypustit do měst svých 50 leteckých taxíků v roce 2023. Do té doby se jistě technologie ještě o kus posune.
