Česko prožilo nejdelší noc roku. Nastal zimní slunovrat a začala astronomická zima
V neděli přesně v 5.19 hodin vstoupilo Slunce do znamení Kozoroha, nastal zimní slunovrat a začala astronomická zima. V období zimního slunovratu je na severní polokouli nejkratší den a nejdelší, až šestnáctihodinová noc. Od této chvíle se ale začnou dny pozvolna prodlužovat až do letního slunovratu.
Slunce je v době zimního slunovratu nejníže nad obzorem a začne se od jižního obratníku zvolna vracet zpět k rovníku. Zimní slunovrat obvykle nastává 21. či 22. prosince, velmi vzácně i 20. a 23. prosince. „V sobotu Slunce zašlo dvě minuty po šestnácté hodině a neděli ráno vyšlo až minutu před osmou. Noc tak trvala skoro šestnáct hodin. Od neděle se ale dny opět začnou prodlužovat,“ řekl astronom Pavel Suchan.
Vánoce budou na blátě, sníh se dá čekat jen na horách. Ochlazení přijde až v půlce ledna
Číst článek
„Okamžik zimního slunovratu je vlastně okamžik, kdy se naše severní polokoule nejvíce oddálí od Slunce. Takže v tuto chvíli už jsme prošli zimním slunovratem a naše severní polokoule už se zase ke Slunci přiklání,“ vysvětlil Suchan.
Pozvolné prodlužování dne komentují pranostiky, některé se zachovaly dodnes - například Na Boží narození (25.12.) o kuří pokročení, Na Nový rok o slepičí krok, Na Tři krále (6. ledna) o krok dále či Na Hromnice (2. února) o hodinu více. Slunce zapadá později už od svaté Lucie, tedy od 13. prosince, později však vychází, takže se celková doba slunečního svitu neprodlužuje. Z toho vychází také dodnes používané úsloví „Lucie noci upije, ale dni nepřidá.“
Zrození boha Slunce
Doba slunečního svitu obvykle v prosinci čítá pouze desítky hodin. Loni za celý prosinec slunce v Česku svítilo pouze 22 hodin, předloni 37 hodin, vyplývá z dat meteorologů. Naopak v letních měsících jde o stovky hodin, například letos v červnu slunce svítilo 311 hodin.
Doba slunovratu dříve bývala příležitostí k oslavám, v české kotlině ho v době předhistorické slavili už Keltové. Významným svátkem se stal i pro Slovany, kteří slavili zrození mladého boha Slunce - Dažboga neboli Božice. Vše začalo večer před tímto svátkem magickými rituály, které byly hlavně zaměřené na věštění - rozkrajování jablíčka, házení střevíčku či lití vosku nebo olova se dochovaly dodnes.