Včely se dostaly do Austrálie možná ještě přes nezaledněnou Antarktidu, zjistili vědci
Badatele z pracovišť v Austrálii, Papuy Nové Guineje a Česka zajímalo, jak se dávno před příchodem člověka po světě šířil jeden druh včely, která je důležitým opylovačem oblastí od jižní Číny až po Austrálii. Podařilo se vypátrat, že tato včela pochází z Pacifiku.
Skupina badatelů z několika zemí světa v čele s hlavním autorem Sentiko Ibalim, papuánským entomologem, který studuje v Česku, se zaměřila hlavně na to, jak se velmi užitečné včely rodu Homalictus kdysi dostaly do Austrálie. Článek o tom vyšel v časopise Journal of Biogeography.
Když na Papui Nové Guineji potkáte včelu rodu Homalictus, je možné, že její dávné příbuzné byly účastnicemi mnoha milionů let staré migrace. Výsledkem studie bylo, že australské včely tohoto rodu se dostaly do Austrálie právě z tropických ostrovů jihozápadního Pacifiku, případně z dalších oblastí Oceánie. Do Austrálie se mohly šířit i přes Antarktidu, která ještě nebyla pokrytá ledem.
Studie stěhování včel je založená na rozboru DNA včel z tichomořských ostrovů a z Austrálie. Vědci zjišťovali, jak se sobě geneticky podobají nebo liší, sestavili jim příbuzenský rodokmen. Ten je mnohem starší než rodokmen kohokoliv z nás.Včely migrovaly z ostrovů v Pacifiku zřejmě už před miliony let a mohly se stát svědky rozpadu někdejšího prakontinentu Gondwany.
„To je nová zábava vědců, že můžeme osekvenovat DNA v mnoha jedincích a druzích,“ vysvětluje metodiku pro Český rozhlas Plus entomolog Vojtěch Novotný, který řadu let vede výzkumnou a terénní stanici na Papui Nové Guineji. Hlavní autor studie Sentiko Ibalim patří k jeho studentům.
Novotný připomíná, že před miliony let ještě planetu neobývali lidé a že světadíly byly uspořádané jinak než dnes. Původně jediný existující kontinent, Pangea, se rozpadl a tentýž osud později čekal na jeho díl na jižní polokouli – Gondwanu. Právě s pohyby kontinentů vědci museli při trasování pohybu včel počítat.
Nezaledněná Antarktida
Zkoumaná včela se podle autorů studie mohla do Austrálie dostat i přes Antarktidu. Mohly být totiž původně součástí jednoho kontinentu. Ke stěhování včel zřejmě docházelo v době, kdy Antarktida ještě nebyla zaledněná, natož pak zalidněná.
„Mohly přeskočit Antarktidu, která ještě nebyla zaledněná a pak se svezla s Austrálií na sever,“ říká vědec. Připomíná, že podobným způsobem předtím odplula Indie a dostala se tak daleko a rychle, že narazila do Asie, a tak vznikly Himaláje.
V dějinách planety se hory se zvedají, erodují, mizí nebo vznikají a některá zvířata a rostliny přežívají, druhy vznikají nebo zanikají. „Zvířata a rostliny, které vidíme kolem sebe, jsou z hlediska rodokmenu starší než kopce a krajina, kterou vidíme,“ připomíná Novotný.
Neposednost se vyplácí
Vědec upozorňuje, že pravděpodobnost, že včela přelétne z jednoho z ostrova na druhý, je, jako bychom vyhráli v loterii. Než konkrétní druh včely osídlil nové území, mohlo to trvat i miliony let.
„Můžete mít včelku, která má historii 30 milionů let a v té době byla celá Guinea pod vodou,“ říká Novotný.
Motiv, jaký mohl vést včely k přesunu mezi Tichomořím a Austrálii, přesně neznáme, ale vědec ho přirovnává k novodobému turismu v lidské společnosti.
23:26
Když se včela kontaminuje pesticidy třeba z řepky, raději zemře mimo úl, říká uznávaný včelař
Číst článek
„Někteří jedinci mají neposední sklony a migrují – jak u včel, tak u člověka. Nebýt dobrodruhů, tak bychom do dneška seděli v Africe,“ směje se vědec.
Upozorňuje, že přesun aspoň části populace dává smysl i z evolučního hlediska. „Sice mnoho včel zahyne, ale když se přesun povede, mají danou oblast pro sebe,“ argumentuje vědec.
Včela rodu Homalictus, se sice řadí ke společenským včelám, profesor Novotný ale upozorňuje, že není tak společenské jako včela medonosná. Má samostatné hnízdo a sama se stará o potomstvo.
