V srdci pralesa žijí mikroorganismy starší než dinosauři. Dějí se tam divné věci, říká biolog Miko
Nejvyšší hora Amazonie Pico da Neblina byla objevena až v polovině 19. století. Je obklopena takzvaným „srdcem pralesa“ – Corazón de la selva, to je zvláštní typ promáčeného pralesa, který brázdí tisíce drobných koryt řek. Je to naprosto neproniknutelný labyrint. Bludiště, kam ani domorodí obyvatelé nechodí. Právě tam se vydal Ladislav Miko začátkem roku s expedicí, aby kromě jiného přivezl cenné vzorky půdy.
Půda není jen nějaký hnědý substrát, je to superorganismus tvořený houbami, bakteriemi, půdní faunou a miliony druhů mikroorganismů. Ladislav Miko rád říká, že je to vesmír pod našima nohama. Půda je taky největším úložištěm uhlíku na planetě. Když je zdravá a plná života, dokáže atmosférický uhlík ukládat.
Poslechněte si Podhoubí s půdním biologem Ladislavem Mikem. Z Amazonie si přivezl vzorky půdy, které se lidská noha asi nikdy nedotkla
Naopak intenzivně obdělávaná zemědělská půda uhlík do atmosféry vypouští a tím ještě zhoršuje projevy klimatické změny. Minerální hnojiva dávají výživu rostlinám, ale ne půdním organismům.
Proč je pro půdního biologa zajímavé zkoumat vzorky půdy z ekosystémů, které se stovky milionů let nijak zvlášť neproměnily?
„V průběhu evoluce vznikají u organismů různé adaptace. Když zkoumáte současnou faunu, vidíte adaptace, ale chybí vám informace o minulosti. Mít možnost vidět evolučně starší tvory vám pomáhá pochopit, jak se ty adaptace vyvíjely. To není jen akademický problém. Na změnu klimatu se bude muset adaptovat nejen člověk. Všechny organismy budou hledat efektivní adaptace na nové podmínky,“ říká půdní biolog a bývalý ministr životního prostředí Ladislav Miko.
Dopady klimatické změny zaznamenala expedice i uprostřed deštného lesa. „Míra sucha byla v době naší přítomnosti abnormální. Báli jsme se, že nebude dost vody na to, abychom mohli plout na člunu. Ekosystém srdce pralesa se určitě bude měnit,“ přináší Miko svědectví z jednoho z na biodiverzitu nejbohatších ekosystémů na planetě.
O půdě bychom mohli uvažovat jako o pokožce Země. „Pokud máte spáleniny na větším množství kůže, tak je váš život ohrožen. To platí i o půdě,“ říká Miko, který o půdě natočil filmy GEODERMA nebo Nech půdu žít.
Průmyslová hnojiva neobsahují žádnou energii pro půdní život, říká biolog
Číst článek
Vznik půdy je podmíněn půdním životem. Z nadzemního světa si odebírá odumřelou hmotu rostlin a živočichů, tu zpracovává a využívá pro život půdních organismů. Určitou část ale také ukládá ve formě humusu. Rostliny si berou ze vzduchu CO2 a fotosyntézou vyrobí cukry a látky pro růst jejich těl. Pak přijdou býložravci a dravci, ale všechny fáze potravního řetězce nakonec zemřou a vrátí se do oběhu přes půdní povrch. Houby a bakterie nakonec rozloží organickou hmotu na prvočinitele a půdní roztoči zase pomáhají hmotu rozmělnit.
„Cirkulární ekonomika a recyklace fungují na zeměkouli už pár set milionů let. Když to funguje tak dlouho, asi je to velmi dobré. Je to jeden z nejsilnějších argumentů, proč bychom neměli fungovat lineárně,“ uzavírá Laco Miko.
Čím si vysvětlili členové expedice do srdce pralesa psychedelické zážitky? V čem je unikátní ekosystém stolových hor v Amazonii? Proč nestačí pro fungování zdravé půdy pouze minerální hnojiva? Poslechněte si celý rozhovor výše.