V půdě na Sibiři jsou zamrzlé nové infekční choroby. Oteplováním se můžou rozšířit, varuje lékařka
Jedním ze zlomových bodů změny klimatu je tání permafrostu. Hrozí například to, že se při oteplení Sibiře mohou objevit nové bakterie a nemoci, které lidská civilizace ještě nezažila. „V roce 2016 byla na Sibiři velká vlna veder a zahynulo hodně sobů. Zjistilo se, že zahynuli na antrax. Veterináři ho geneticky prozkoumali a zjistili, že se jedná o starodávnou bakterii,“ vysvětluje v Leonardu Plus lékařka Marie Bourne.
Tání permafrostu neboli dlouhodobě zmrzlé půdy uvolňuje do ovzduší metan. Jde o skleníkový plyn, který je silnější než oxid uhličitý, a tímto procesem se oteplování planety urychluje. Problémem, který ale zůstává mimo pozornost, jsou nové infekční choroby.
Které nemoci může způsobit roztátý permafrost? V pořadu Leonardo Plus odpovídá lékařka Marie Bourne
„Nevíme, co všechno se (na Sibiři) skrývá. Jsou tam starodávné bakterie a viry,“ varuje lékařka Marie Bourne a dodává příklad, kdy k podobné nákaze už došlo.
„V roce 2016 byla na Sibiři velká vlna veder a zahynulo hodně sobů. Veterináři se nejdříve domnívali, že zemřeli teplem. Později zjistili, že zahynuli na antrax. Ten geneticky prozkoumali a zjistili, že se jedná o starodávnou bakterii,“ popisuje Bourne.
Obětí nakonec nebyla jenom zvířata, ale i jedno dítě a jeden dospělý člověk. „Naštěstí na Sibiři nežije tolik lidí. Kdyby nás tam žilo víc, už by to byl větší problém,“ podotýká lékařka.
Ztráta léčiv
Klimatologové také hovoří v souvislosti se změnou klimatu o úbytku biodiverzity. Oteplování například ničí mnoho korálových útesů. To má ale přímý dopad na vývoj léků. Koráli v sobě totiž skrývají látky, které pomáhají při vývoji léků na rakovinu.
Step a mráz. Dokument připomíná osudy českých vězňů v kazašských gulazích
Číst článek
Hrozí nám proto, že přijdeme o důležité nástroje, jak bojovat s některými nemocemi. „Ani v dnešní době si moderní medicína všechno nevyrobí. V laboratoři jsou pro nás při výrobě léků důležité rostliny a živočichové,“ upozorňuje Bourne.
„Například lék na léčbu dětské leukémie vinkristin neumíme do dneška vyrobit bez květiny z Madagaskaru, která se jmenuje barvínek,“ dává příklad.
Stejně tak se ve výzkumu léčiv využívají i další živočichové. „Existuje krab, který má modrou krev. Jeho látky se používají na čištění léků. Mluvilo se o něm, když jsme tu měli pandemii covidu. Při výrobě vakcín se využíval na jejich čistění, aby se zbavily endotoxinů,“ přibližuje lékařka Bourne a dodává, že i tento krab už je kvůli změnám klimatu v ohrožení.
Jak dopadá na zdraví fakt, že narůstá počet tropických dní i v našich zeměpisných šířkách? Jak silné je téma dopadů globální změny klimatu na lidské zdraví v lékařské komunitě? V pořadu Leonardo Plus odpovídaly lékařky Anna Kšírová a Marie Bourne.
