Nízký počet královen, větve z akátu. Přírodovědci zkoumají první hnízdo sršně asijské v Česku
Přírodovědci ze Západočeského muzea zkoumají první potvrzené hnízdo sršně asijské nalezené v Česku. Hasiči ho sundali v pondělí z koruny akátu poblíž Domažlické ulice v Plzni. Sršeň asijská je nebezpečná hlavně pro včely, které loví. Odborníci našli uvnitř velkého hnízda hruškovitého tvaru několik tisíc larev, velké množství dospělých jedinců, ale jen několik mladých královen.
Měří zhruba 75 centimetrů a váží necelých osm kilo. Hnízdo sršně asijské se nachází v preparátu v Západočeském muzeu.
Entomolog Jan Walter na něj opatrně poťukává špejlí a ukazuje, z čeho si vlastně sršně svůj příbytek vyrobili.
„Míchají sliny s pilinami. Okusují kusadly kůru stromů a z toho dřeva si vyrábí hnízdo,“
Na stole leží dvě krabičky. V jedné jsou jedinci, kteří se našli v hnízdě, ve druhé jsou zmražené larvy.
„Když je rozmrazíme, jsou krásně vláčné a můžeme je preparovat. Když bychom je nechali vyschnout, tak by se musely rozvlhčovat. A pro preparaci je lepší vytahovat je zčásti z mrazáku,“ vysvětluje Walter.
Nízký počet královen
Počet larev odhaduje na několik tisíc. „Je dobře, že se nachází hlavně ve stadiu larválním nebo ve stadiu kukly. To znamená, že spousta těch jedinců nebyla schopna dokončit vývoj a našli jsme jen asi čtyři královny. Pro zamezení šíření je nízký počet královen jedině dobře, protože na jaře nemohou zakládat nová hnízda,“ popisuje entomolog.
Sršní asijských se v Česku nezbavíme. ‚I když zničíme stávající hnízda, objeví se nová,‘ říká expert
Číst článek
Nyní je nejlepší čas hnízda zlikvidovat, aby královny nemohly v příštím roce založit další hnízda.
„Teď je nejlepší doba i vzhledem k faktu, že si na jaře staví napřed takové menší hnízda. Královna si buduje svoje malé hnízdo, kde si vychová několik desítek dělnic, které pak postupem času postaví to velké hnízdo. A právě v tomto hnízdě se pak tvoří samci a nové královny. Ale dá se předpokládat, že se u nás v Plzni vyskytlo jedno jediné hnízdo solitérní,“ myslí si Walter.
A jakým způsobem sršeň asijská loví? „Včelu nebo vosu chytne, ukousne křídlo a často i hlavu. Následně to odnese larvám do hnízda. Samotné dělnice, které loví, spíš potřebují cukry. Takže dělnici můžeme častěji nalézt někde na květech,“ říká entomolog.
Akát a břečťan
Tím hnízdem prorůstají větve. Bylo umístěné na rohu akátu. „Akát je z těch dřevin, které rostou na lokalitě, nejtvrdší dřevinou,“ popisuje Walter.
„Akát je pevný, a proto hnízdo dobře udrží,“ říká Jan Bureš ze Západočeského muzea, který se teď zabývá hlavně rostlinami v místě, kde se hnízdo našlo.
Poprvé v Česku. Ochránci přírody u Plzně objevili invazivní sršeň asijskou, specializuje se na lov včel
Číst článek
„Kvete břečťan na rozdíl od ostatních rostlin, které nekvetou. A břečťan je v současné době největším magnetem,“ doplňuje Bureš.
Sršně asijské si proto teď pochutnávali na nektaru z květů břečťanu. „Na něm byli odchyceni první jedinci, kteří se pak pouštěli zpátky a trasovali jsme s nimi sršní hnízdo,“ vysvětluje Bureš.
Další kroky při průzkumu hnízda popisuje Jan Walter. „Budeme přebírat dospělé, které jsme v hnízdě našli. Budeme určovat jejich pohlaví, analyzovat patra hnízda a v co možná největší míře to hnízdo chceme zachovat. Bude zapsáno do sbírek Západočeského muzea v Plzni,“ popisuje další kroky při průzkumu hnízda entomolog Walter.
Odborníci chtějí hnízdo prozkoumat co nejdřív. Jeho část pak lidé uvidí v Západočeském muzeu na výstavě Bezobratlí kolem nás.
