„Dostali jsme se do kritického bodu. Pokud do jara výrazně nesnížíme populaci myší, dostanou se venkovské oblasti do absolutní ekonomické a sociální krize,“ varoval před časem Adam Marshall, ministr zemědělství Nové Jižního Walesu.

Bruce Barnes, zemědělec hospodařící nedaleko městečka Bogan Gate, řekl, že je to sázka do loterie: zaseje a bude doufat, že o plodiny nepřijde. Hrozí, že pokud velké množství myší zimu na jižní polokouli přežije, ještě před sklizní zlikvidují pšenici, ječmen a řepku.

Jed z Indie

Vláda státu objednala 5000 litrů zakázaného jedu bromadiolon z Indie, ačkoliv federální úřady ještě nevydaly povolení k jeho nouzovému použití. Mezi kritiky tohoto řešení panují obavy, že prostředek nezabije jen myši, ale i další zvířata, mezi nimi zástupce chráněných druhů nebo domácí mazlíčky.

„Musíme se vydat touto cestou, protože potřebujeme něco, co je extrémně silné, něco, co odpovídá napalmu, a s myšmi bude konec,“ řekl Marshall.

Požáry, záplavy, myši

Invaze myší znamená pro zemědělce v australském nejlidnatějším státu další ránu. V uplynulých letech se museli vypořádat s požáry, záplavami, dopady pandemie covidu-19. Nyní přišla další pohroma: myš domácí.

Vládou pověření poradci, kteří zemědělcům pomáhali v období sucha, požárů i záplav, se nyní vracejí, aby se společně postavili myším.

Nejhorší je to po setmění, kdy jsou myši, jež se během dne ukrývaly, aktivní. Za světla není rozsah krize tak znát. Na silnicích se válí rozjetá tělíčka, ale o ta se brzy postarají ptáci. Stohy se rozpadají, protože vyhladovělí hlodavci si v nich budují hnízda. Na chodnících leží uhynulé myši, které sežraly otrávenou návnadu.

To, co nemizí ve dne ani v noci, je pach myší moči a rozkládajících se těl hlodavců. Na ten si lidé stěžují nejvíc.

„Trápíte se s tím celý den. Venku kladete návnady, snažíte se dělat všechno pro to, abyste tu současnou situaci nějak zvládli, a pak přijdete domů a tam je ten smrad chcíplých myší,“ vypráví Jason Conn, který hospodaří na rodinné farmě nedaleko Wellingtonu ve středním Novém Jižním Walesu. „Zalezou pod střechu. Pokud je někde skulinka, máte je v posteli. Někoho v posteli i pokoušou,“ říká zemědělec.

Ve vodě i v seně

Colin Tink odhaduje, že se mu nedávno během jediné noci podařilo utopit 7500 myší v krmné nádobě pro dobytek naplněné vodou. „Myslel jsem si, že jich bude několik stovek, ale netušil bych, že jich dostanu 7500,“ říká.

Barnes má myši v balících sena. Bojuje proti nimi pomocí návnad s fosfidem zinečnatým, což je jediná chemikálie, kterou velkofarmáři v Austrálii mohou používat. Doufá, že v zimě mrazy pomohou invazi myší zastavit.

Barnes a další zemědělci před rokem 2020 zažili čtyři roky sucha, pak přišly záplavy, které byly v některých částech Nového Jižního Walesu nejhorší za půl století. Do toho jim kvůli pandemii covidu-19 chyběla pracovní síla. Ovoce hnilo na stromech, protože baťůžkáři ze zahraničí, pracující dříve jako sezonní brigádníci, nemohli přijet.

Příčiny nárůstu populace?

Invaze škůdců jako myši zdánlivě přicházejí odnikud a stejně nečekaně mizí. Nemoci a nedostatek potravy zřejmě vedou k zastavení nárůstu jejich populace, protože myši požírají samy sebe: nemocné a slabé kusy a mláďata.

Steve Henry, výzkumník vládní agentury, která vyvíjí strategii, jak snížit dopad myší invaze na zemědělství, říká, že je zatím brzy odhadovat, jaké škody budou na jaře. Cestuje po Novém Jižním Walesu a někdy i dvakrát za den se účastní schůzí s místními lidmi, aby s nimi mluvil o problému, který je nyní tak trápí. „Lidé jsou kvůli boji s myšmi vyčerpaní,“ říká Henry.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít