Návrh dohody OSN o přírodě chce zabránit dalšímu velkému vymírání druhů, chystá radikální kroky
Téměř třetina všech světových oceánů a půdy by měla být do konce tohoto desetiletí chráněna. Předpokládá to návrh dohody OSN o přírodě, který má zastavit a zvrátit zkázu biodiverzity, jež ohrožuje existenci lidstva.
Píše to britský list Guardian. Půjde o ujednání podobné takzvané pařížské dohodě o změnách klimatu.
Klimatická konference v Madridu skončila bez dohody, země podepsaly pouze obecné prohlášení
Číst článek
Jde především o to, zabránit jevu, jemuž vědci říkají šesté hromadné vymírání druhů v dějinách planety. Návrh dohody stanoví rok 2030 jako termín, do něhož by se měly obnovit ekosystémy, fauna a flora, které mají zásadní význam pro lidstvo.
Takzvanou Konvenci OSN o biologické diverzitě by měly vlády zemí světa přijmout v říjnu na summitu OSN v čínském Kchun-mingu. Guardian ale připomíná, že státy většinou nesplnily cíle předchozího desetiletí, k nimž se zavázaly v roce 2010 v japonském Aiči.
Návrh plánu má dvacet bodů. Chce zavést regulaci invazivních druhů a snížit znečištění plastickým odpadem a nadbytečnými živinami o polovinu oproti současnému stavu.
Ekologové návrh uvítali. Podle ředitele Kampaně za přírodu Briana O’Donnella „je to povzbudivý první krok, ale konečné znění musí rovněž zajistit práva domorodých obyvatel, odvážnou ochranu přírody a finanční prostředky k dosažení stanovených cílů“.
Radikální kroky
Do roku 2030 musí být legální a udržitelný i obchod s divokými zvířaty, uvádí návrh dohody. Rovněž předpokládá plnou a efektivní účast domorodých obyvatel a místních komunit na rozhodování o biodiverzitě. Plánovaná dohoda je součástí dlouhodobého mezinárodního rámce, jenž má zajistit, že si lidstvo bude do roku 2050 biodiverzity náležitě vážit a chránit ji.
Spolupracovník časopisu National Geographic Enric Sala zdůrazňuje, že bude-li dohoda přijata, mohl by její cíl splnit to, k čemu „naše děti vyzývají vlády, tedy abychom naslouchali vědě“.
„Jestli máme udržet oteplování pod jedním a půl stupněm Celsia a zabránit vyhynutí jednoho milionu druhů a zániku našeho systému podpory života, musíme chránit nedotčenou přírodu a zajistit, aby do roku 2030 bylo chráněno přinejmenším 30 procent půdy a oceánů,“ podotýká Sala. Podle něj se však za tento odvážný úkol musí postavit všechny vlády světa.
Přední světoví vědci loni v květnu varovali, že lidská činnost ničí přírodu stonásobně rychleji, než činil průměr za předchozích deset milionů let. Zkáza korálových útesů, deštných pralesů a dalších životně důležitých ekosystémů podle expertů ohrožují lidskou společnost. Pokud svět nepodnikne radikální kroky, bude mít devastace přírody „zkázonosné“ důsledky, jako je nedostatek pitné vody a nestabilní klima, zdůrazňuje britský Guardian.
Australskými požáry jsou nejvíce ohrožení koalové. Mohou hynout i na infekce či stres, říká vědkyně
Číst článek
Jako miliony atomových bomb
Naléhavost situace zvýšila i nejnovější studie, o které se zmiňuje americká stanice CNN. Oceány se oteplují takovým tempem, jako by každou vteřinu spadlo do vody pět atomových bomb svržených na Hirošimu. Oceány byly v uplynulé dekádě nejteplejší v historii měření a nejhorší byl rok 2019.
Jak moc a rychle se moře oteplují, vypočítal mezinárodní tým vědců z jedenácti odborných institutů. Na základě údajů Ústavu fyziky atmosféry v Číně a amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru zkoumali data shromážděná od padesátých let.
Studie ukázala, že rychlost oteplování oceánů se povážlivě zvyšuje. V letech 1987 až 2019 byla o 450 % větší než v letech 1955 a 1986. Podle hlavního autora studie, profesora oceánografie Li-ťing Čchenga, byla teplota moří vloni o zhruba 0,075 stupně Celsia vyšší než celoroční průměr v letech 1981 až 2010. Oceány během 25 let absorbovaly energii, která se rovná 3,6 milionu atomových bomb svržených na Hirošimu.
V praxi znamená oteplování moří výraznější tání ledové pokrývky, blednutí korálových útesů, zvyšující se hladinu vod, méně okysličené oceány, početnější extrémní podnebí, narušení podmořského života, silnější bouře a méně ryb. Vědci zdůrazňují, že do atmosféry uniká jen necelá čtyři procenta tepla, zatímco přes 90 % pohlcují právě oceány, informuje CNN.
