Nejdřív malí zajíci, pak veverky a ptáci. První mláďata míří do záchranných stanic, část pomoc nepotřebuje
Záchranné stanice pro raněná a opuštěná zvířata začínají přijímat mláďata. Třeba v Pavlově na Havlíčkobrodsku už mají v péči malé zajíce, veverky i první zástupce ptactva. Ranní mrazy by ale zvířata ohrozit neměla, upozorňují pracovníci záchranných stanic a dodávají: než mládě odnesete z místa, kde jste ho našli, nejprve se s námi poraďte.
První přichází do záchranných stanic zpravidla malí zajíci. „Zajíčci jsou velcí stresaři, musí se jim věnovat pouze jeden člověk,“ prochází se po záchranné stanici její ředitel Zbyšek Karafiát a ukazuje na přepravku s desetidenním mládětem:
„Tady ten zajíček je opravdu velmi malý. Má svého ošetřovatele.“
Hned po zajících nosí lidé do záchranné stanice mláďata veverek. Těch už mají pavlovští ošetřovatelé v péči kolem patnácti a zaměstnanci si je nosí domů.
„Začínáme jim dávat oříšky, ovoce, piškoty. Interval krmení se nám prodlužuje, takže už k nim nemusíme chodit co tři hodiny, ale dáváme jim už jídlo po čtyřech pěti hodinách,“ popisuje Zdeňka Svitáková.
Teď už ale malá veverčata nepotřebují ručně přikrmovat mlékem, přesto si je Svitáková už musí brát s sebou domů. „Ráno spolu jedeme do práce, odpoledne z práce a s krmením končím kolem půl jedenácté večer,“ přibližuje.
V okolí se jí smějí, že je veverčí máma. „Je to krásná práce,“ nebrání se oslovení Svitáková.
Noční mrazy nevadí
Zatímco ovoce teď ničí noční mrazy, podle Zbyška Karafiáta by se to zvířat tolik dotknout nemělo.
„Pokud přijdou přízemní mrazíky a bude kolem nuly, tak to problém není. Horší by bylo, kdyby přišla na delší dobu sněhová přikrývka. Nebo kdyby byly mrazy i přes den. To pak mají rodiče problém shánět potravu a zároveň mladé zahřívat,“ vysvětluje Karafiát.
Aprílové počasí ale mláďatům problém nedělá.
Pokud lidé při procházce najdou malého zajíčka nebo jiné zvíře, neměli by se ihned pouštět do záchrany, ale předem se poradit s lokální záchrannou stanicí.
Třeba malí zajíci se rodí už v únoru a na chladné počasí jsou připraveni.
Problém by naopak mohl nastat u ptáků. „To se může týkat třeba ptáčat, která vyskakují z hnízda, a když je v noci nula a mláďata ještě nejsou pořádně opeřena, tak je na hraně, jestli přežijí, nebo nepřežijí. Ale to je prostě příroda,“ shrnuje Karafiát.
Sezóna příjmu mláďat v záchranných stanicích teprve začíná. Zatím se v Pavlově starají o několik desítek mladých. Zpravidla jich ale do stanice za rok přibude okolo pěti stovek.
