Přemnožené ropušnice děsí rybáře v Libanonu. Ochránci přírody vidí řešení v konzumaci dravých ryb

Libanonský rybář Hasan Júnis se potápí u břehu svého pobřežního města Sarafand už 30 let, avšak to, co zažívá letos, ještě neviděl. Místní mořské druhy mizí a jejich místo zaujala útočná ropušnice. Doby, kdy se vynořoval s hojným úlovkem ježovek, humrů nebo parmic, jsou pryč. Teď považuje za štěstí, když chytí pár okounů, píše agentura Reuters. Hojná je jenom ropušnice: dravá ryba s jedovatými trny, jejímž domovem je Rudé moře a Tichomoří.

Bejrút Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ryba, ropušnice

Ropušnice je dravá jedovatá ryba, jejíž dramatický populační růst ohrožuje mořský ekosystém (ilustrační foto) | Zdroj: Profimedia

Podle ochránců životního prostředí se ropušnice zabydlely ve Středozemním moři, když se v roce 2015 rozšířil a prohloubil Suezský průplav, spojující Rudé a Středozemní moře, a když se vlivem klimatické změny začala oteplovat voda ve Středomoří. Ropušnice se tedy začaly zabydlovat severněji, než měly ve zvyku. Rychlý růst jejich počtu vyvolává také širší obavy o ohrožení korálových útesů a rybí populace vůbec.

Americký Národní úřad pro oceány a ovzduší (NOAA) upozornil, že populace ropušnic dramaticky roste už 15 let. Jednou z příčin je i to, že se lidé zbavují nechtěných ryb ze svých akvárií a házejí je do moře. Ropušnice ohrožují korálové útesy v Atlantickém oceánu, Mexickém zálivu i v Karibiku.

Studie: Klimatické změny vyvolané lidmi navýšily nedávné extrémní teploty o čtyři stupně

Číst článek

„Toto moře není to moře, v němž jsme rostli. Mnohokrát vyplujeme a domů se vrátíme s prázdnou. Nenalovíme dost ani na to, aby to pokrylo náklady na naftu,“ stěžuje si Júnis.

První výskyt ve Středomoří

Ropušnice byly poprvé ve Středozemním moři spatřeny v roce 1991 a pak znovu až roku 2012, při libanonském pobřeží. Od roku 2015 se ale tato ryba podle mořského biologa Jasona Halla-Spencera v oblasti nepřetržitě rozmnožuje.

Júnisův kolega Atalláh Siblíní je harpunář. Ropušnic si poprvé všiml před třemi lety, ale tehdy byly vzácné. „Teď je jich na jediném místě 30 i 50. Nahánějí strach ostatním rybám včetně okounů, na nichž my jsme závislí. Jedí všechno,“ tvrdí Siblíní.

Libanonští ochránci přírody si myslí, že o tom, zda se rybáři uživí a zda mořský ekosystém tuto invazi přežije, rozhodne, zda lidé přijdou na chuť masu ropušnic. Šíření těchto ryb je novou zátěží pro libanonský mořský ekosystém oslabený nadměrným rybolovem, který trvá desítky let, znečištěním a urbanizací pobřeží.

Ropušnice coby pochoutka

„Ropušnice hodně konzumuje a množí se po celý rok, takže může snadno ekologickou rovnováhu narušit,“ soudí ekoložka Džíná Taldžová. „Naštěstí je to ale také jeden z nejchutnějších druhů ryb,“ dodává.

Světový rekord: 10 927 metrů. Na dně Mariánského příkopu objevila ponorka nové druhy i plasty

Číst článek

Taldžová začala prosazovat ropušnice coby pochoutku a ve své kampani vysvětluje, že se maso ropušnic podobá okounímu.

Založila nevládní Zápisník oceánu, kterou vláda uznává, avšak nefinancuje. Finančně je organizace závislá na dárcích. „Náš největší problém je to, že veřejnost o moři nic neví. Jak je můžeme chránit, když netušíme, co vlastně máme?“ řekla.

Ropušnice klade jikry každé čtyři dny, takže ročně může naklást až dva miliony vajíček. Podle Halla-Spencera je letos východ Středozemního moře v oblasti Řecka, Turecka, Izraele a Kypru těmito jikrami zamořen a na Kypru už zahájili odlov.

Řešením z dlouhodobého hlediska je podle tohoto odborníka vybudování uzávěru, který zabrání proudění velmi slané vody ze Suezského kanálu, což ukončí přesun jednotlivých druhů z Rudého moře do Středozemního. I on ale ví, že prozatím je nejlepším řešením ropušnice lovit a také „se těšit z faktu, že jsou velmi chutné“.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme