Místo mokřadu komplex Svět záchranářů? ‚45 let jsem o ničem neslyšel a teď je to kauza,‘ říká starosta
Ekologové se obávají zániku mokřadu u Lysé nad Labem. Ten slouží k zachytávání vody, které je v oblasti i české přírodě dlouhodobě nedostatek. Místo mokřadu by podle záměru města měl vyrůst komplex Svět záchranářů a velkokapacitní parkoviště. To by postavil Středočeský kraj – s prodejem pozemku už město souhlasilo. Proti se ale podle zjištění Radiožurnálu postavila například Agentura ochrany přírody a krajiny.
Na agenturu se obrátilo ministerstvo životního prostředí s žádostí o odborné stanovisko. „Závěrem je, že ten mokřad je významný z hlediska biodiverzity, tak i z hlediska zadržení vody v krajině. Obecně v dnešní době je nevhodné zastavovat plochy, které jsou zamokřené,“ popsal Luboš Beran ze středočeské pobočky agentury.
Město Lysá nad Labem souhlasilo s prodejem pozemku o výměře 88 000 metrů čtverečních Středočeskému kraji za symbolickou jednu korunu. Ten ale zatím smlouvu nepodepsal.
„My nemáme nic proti projektu Svět záchranářů, ale máme samozřejmě připomínku proti tomu umístění. Je to takový souvislý pás, kde se vyskytují rybníky, mezi nimi i Okrouhlík, mokřady a podmáčené louky,“ kritizuje postoj města opoziční zastupitelka za sdružení Cesta města Martina Tužinská Synková.
Proti zastavění mokřadu postavili i místní myslivci a rybáři – a to už před rokem, kdy místní samospráva schválila prodej. Na červnovém zastupitelstvu tak chce prosadit odvolání podpisu smlouvy.
Uskupení Lysá nás spojuje také požádalo o vypracování hydrologického posudku, který má redakce má k dispozici. Pracoval na něm Petr Bašta z Katedry vodního hospodářství a environmentálního modelování na České zemědělské univerzitě.
„V tomto případě se jedná také o lokalitu úzce navázanou na výše zmíněný občasný tok. Jedná se o tzv. vztahovou zónu vodního toku, která definuje oblasti v jeho bezprostředním okolí, které s tokem těsně komunikují. Tyto plochy jsou tokem aktivně ovlivňovány a aktivně tok ovlivňují,“ píše se v něm.
Jinými slovy: bez mokřadu může v létě půda extrémně vysychat, na jaře zase může být oblast zranitelná povodní.
Mokřad s pamětí
I podle biologa z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Radka Lučana je okolí Lysé obecně velmi suché. „Je to jedno z mála míst, kde se ta voda udržuje samovolně. Z historických map víme, že to místo bylo podmáčené i v minulosti, dlouhodobě se drželo ve vlhkém režimu,“ vysvětlil.
Už v 19. století bylo území zakresleno jako vlhká louka, poté došlo postupně k vysoušení. Voda se do oblasti ve větším množství vrátila taky letos v únoru. Došlo k ucpání odtoku a vzniklo tam malé jezero. I díky tomu se tam začalo vyskytovat ještě větší množství chráněných druhů i obojživelníků.
„Krajina má paměť. Začaly tam hnízdit druhy, na jejichž ochranu v krajině investujeme značné prostředky. Je to třeba čejka chocholatá nebo kulík říční, kteří v naší krajině prakticky vymizeli. Týká se to i obojživelníků. Byly tam desítky ropuch zelených, a dokonce kuňky obecné, kterou jsou dnes kriticky ohrožené,“ vyjmenoval biolog Lučan.
S tím souhlasí i krajinná ekoložka Kateřina Lagner Zímová. Ta vypracovala pro uskupení Lysá nás spojuje expertní studii. Podle té jde o velmi cenné území.
‚Je to kauza‘
Podél okraje mokřadu je plánovaný obchvat města – podle opozice to ale mokřad neohrozí. Starosta Lysé nad Labem z ČSSD Karel Otava říká, že jde pouze o politickou kauzu. „Bydlím tam 45 let a o ničem jsem v životě neslyšel a teď je to nějaká kauza, která se rozpoutala. Známe je z celé republiky, u každé velké investice,“ uvedl.
Česko dál trápí sucho. Zatímco v horních vrstvách půdy prakticky není, hlouběji zůstává situace vážná
Číst článek
Podle něj je potřeba nechat finální rozhodnutí na odbornících. Svět záchranářů je ale podle něj důležitá investice. Mohou tam cvičit záchranné složky, ale sloužit má i školákům a přípravě na krizové situace. V areálu má být například místnost, v níž bude hořet, lanové centrum, dopravní hřiště nebo vodní plocha. Výstavba každého cvičiště vyjde podle ČTK na 200 milionů korun.
Hejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Pokorná Jermanová z hnutí ANO říká, že je předčasné investici řešit. Stavba totiž musí projít studií pro posouzení dopadů na životní prostředí. „Mluvíme o dlouhodobé vizi. V souvislosti s koronavirem to není prioritní investicí. Dohadujeme se o smlouvě, protože i s ohledem na koronavirus tam máme nějaké lhůty, které bychom rádi prodloužili. V tuhle chvíli to není na stole,“ dodala.
Po vydání článku řekla ČTK Helena Frintová z krajského úřadu, že se projekt odkládá. Důvody jsou podle ní dva: dopady pandemie koronaviru na finance kraje a sucho. „Projekt Světa záchranářů není pro kraj prioritou. Pokračování v něm se tak posunulo minimálně o dva roky,“ dodala.
Už ráno se proti projektu postavil taky ministr životního prostředí Richard Brabec z ANO. „V době sucha ale vodu v krajině potřebujeme víc než dřív. Budeme proto jednat s krajem i s městem, aby pro záchranářský park našlo jiné místo a mokřadu zajistilo zákonnou ochranu,“ napsal.
Mluvčí resortu životního prostředí Petra Roubíčková dodala, že ministerstvo městu navrhne, aby mokřad zaregistrovalo jako významný krajinný prvek podle zákona o ochraně přírody a krajiny.
