Půda v Česku není v dobrém stavu, ubývá v ní organická hmota, varuje biolog

Jak se starat o českou krajinu a o půdu, aby byla radost na ní v budoucnu hospodařit? Podle Miloslava Šimka z Ústavu půdní biologie a biochemie Akademie věd to zatím příliš neděláme. „Není to jen věc zemědělců, ale celé společnosti,“ tvrdí v rozhovoru pro Experiment speciál z agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích.

Experiment České Budějovice Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Traktor

Půda v Česku není v dobrém stavu, ubývá v ní organická hmota, varuje biolog (ilustrační foto) | Zdroj: Shutterstock

Jednoduchá a zároveň složitá otázka na začátek. Jak je na tom podle vás česká půda v roce 2024?
Otázka je jednoduchá, odpověď není úplně tak jednoduchá. Musím říct, že podle mého názoru naše zemědělské půdy nejsou v dobrém stavu, respektive většina jich v dobrém stavu není. Na druhou stranu je opravdu potřeba si vážit těch sedláků a hospodářů, kteří o půdu pečují. Jenomže bohužel většina půdy v dobrém stavu není.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor s Miloslavem Šimkem z Ústavu půdní biologie a biochemie Akademie věd

Spolu s kolegy jste vydal knihu Živá půda. Co se v ní dočteme?
Kniha má téměř 800 stran a dočtete se v ní skoro všechno podstatné, co o půdě dneska známe – Zejména o půdních obyvatelích, o mikroorganismech a půdních živočiších, kteří v půdě žijí.

V Experimentu speciál řešíme zemědělství a moderní technologie. Jak můžou právě moderní technologie pomoci půdě?
Zmínil bych například šlechtění nových plodin, odolných vůči suchu, chorobám a škůdcům; nebo moderní stroje, které už jsou dneska k dispozici na zpracování půdy a na jiné operace. Autonomní stroje, ty mohou zemědělství opravdu velmi pomoci.

Ale, je tu jedno velké „ale“, a to bych opravdu zdůraznil: ani klasické, ani moderní technologie nepomohou, pokud půda není v dobrém stavu. Pokud je zničená, poškozená – a to bohužel většina našich půd je –, tak ani tyto moderní technologie nemohou pomoci.

Dokážeme tím, že se budeme lépe starat o krajinu, zamezit větším dopadům klimatické změny?
Samozřejmě že lepší starost o půdu, o vodu, o krajinu pomůže. Jenomže právě ta starost nějak často není moc vidět. Nestaráme se o půdu. Podle mého názoru to není jenom věc zemědělců, je to věc celé společnosti, protože přece všichni potřebujeme dobrou, kvalitní čistou vodu, potraviny. A měl by to být zájem celé společnosti.

23:23

AI v zemědělství? Fyzikálně-kybernetické systémy mohou být pro zemědělce přínosem, říká odborník

Číst článek

Kdyby se o půdu, o vodu, o krajinu dobře pečovalo, tak se nepochybně podaří i snížit emise skleníkových plynů. To je možná to, kam jste mířil. Globální změny a klimatické změny, to je ovšem velmi komplikovaná otázka. Teď nejsem s to vám takhle třemi větami odpovědět.

Co můžu já, jako člověk, který není zemědělec, pro půdu udělat?
Každý může něco dělat. Připomenu to hlavní. Říkal jsem, že půdy jsou poškozené. Máme v nich málo organické hmoty. Také kvalita organické hmoty klesá. Čili pomoc je jednoduchá: více hnojit organickými hnojivy, a to může každý zahrádkář, každý zemědělec – vyrábět si svůj kompost. To, že to zemědělci nedělají, to je druhá věc.

Ondřej Vaňura, Martin Pařízek, and Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme