Konec kůrovce v Česku? Vědci vyvinuli unikátní repelent, funguje na ryze přírodní bázi

Čeští vědci vyvinuli novou směs látek, která funguje jako repelent proti kůrovci. Základem jsou přírodní látky z mladých smrků a listnatých stromů. Směs si už nechali experti z České zemědělské univerzity patentovat.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Výhledy z Markovice bohužel otevřel kůrovec

Výhledy z Markovice bohužel otevřel kůrovec | Foto: Miroslav Kobza | Zdroj: Český rozhlas

Čeští vědci ve vývoji nového repelentu navazovali na práce švédských a pobaltských vědců, kteří zkoumali vliv thujanolu na chování kůrovců. Právě tato látka je základem nové směsi. Složení směsi je čistě přírodní, thujanol totiž generují mladé a zdravé smrky.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si Magazín Experiment z 26. března 2022

„Tuto novou látku jsme přidali do koktejlu dalších látek, mezi které se řadí látky produkované zelenými listy nebo látky produkované jinými listnatými stromy například z kůry. A udělali jsme z nich nový koktejl. Pak se vymýšlejí různé designy odparníku, které se touto látkou plní,“ popisuje biochemička Anna Jarošová. Odparník je v tomto případě jakýsi gelový pytlíček zhruba 10 na 10 cm s modrou tekutinou.

‚Pachové ohradníky‘

Schopnost této látky odpuzovat kůrovce testovali vědci v terénu tři roky, a to nejdříve v kombinaci s feromony vycházejícími z lesních lapačů, kdy měřili rozdíl v počtu odchycených brouků. Druhým testem pak bude vytvoření pachově nepropustné stěny a aplikace odparníků na smrk zhruba do výšky dvou metrů.

„Vy se vlastně snažíte vytvořit něco jako pachový ohradník. Chcete totiž souvisle chránit nějaké území,“ upozorňuje Roman Modlinger. Právě ochrana stěn, které vznikají na okrajích těžebních mýtin, je přitom zásadní. Často totiž představují první místo, na které kůrovci narazí.

Využití i v zahradách a parcích

Pouze odpudit kůrovce na jiná místa ale samo o sobě nestačí. Ideální by podle vědců bylo let kůrovců nasměrovat. „Aby se ti brouci nekoncentrovali na konci antiatraktivního obalu, což se často stává – když použijete antiatraktanty, tak je napaden porost v sousedství nějakých čtyřiceti, padesáti metrů. Je tedy potřeba, aby brouci byli odpuzováni tak, abyste je v blízkosti byli schopni použitím feromonů odchytat.“

Vědci proto chtějí na tato hraniční místa umístit lapače, které za použití feromonů lýkožrouta nalákají a usmrtí. Kromě hranic lesa si vědci slibují větší využití také v ohradách parků a zahrad.

Alžběta Švarcová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme