Ježci menší než pomeranč patří v říjnu do záchranné stanice. Větší to zatím zvládnou venku sami
Pracovníci záchranné stanice ve Vrchlabí apelují na lidi, aby nepřinášeli každého ježka, kterého najdou. Zdejší prostory se v těchto dnech malými hmyzožravci zaplňují a za pár dní nebude kam umístit další. Radí, že větší ježky je dobré nechat v přírodě, vytvořit jim na zahradě správné podmínky v podobě hromady spadaného listí. V ní zimu přečkají.
O tom, jestli si ježka v záchranné stanici nechají, rozhoduje jeho váha a stav. „Tento ježeček má zhruba 115 gramů, váha je opravdu poměrně malá. Takže se ho teď pokusíme odčervit, vezmeme mu vzorky, necháme ho tady u nás, odblešíme ho,“ říká Ondřejka Bachtíková.
Záchranná stanice ve Vrchlabí apeluje na lidi, aby nepřinášeli každého nalezeného ježka
Jak velké ježky v polovině října ve stanici přijímají? „Je to kolem 120 gramů. Velikost ježečka do velikosti pomeranče. A máme tu i stogramové ‚miniatury‘.“ Tak malí ježci by do zimy nestihli nabrat potřebnou váhu a zimu by venku nemuseli přečkat. Na zazimování je ale ještě čas.
V jednotlivých boxech mají ježci k dispozici kusy deky. Ty jsou zapotřebí k udržení ideální teploty. „Denně se jim dávají čisté. Snažíme se je udržovat v čistotě a mají se také kam schovat,“ popisuje Bachtíková.
Pracovníci vrchlabské záchranné stanice se budou o ježky starat až do příchodu jara, kdy je vypustí zpátky do volné přírody. Ideální místo pro ježky je takové, kde je dost suchého listí, potravy v podobně různého hmyzu, keře, kopce a hlavně klid.
V záchranných stanicích se starají o dva druhy ježků, kteří se mezi sebou nekříží, ale žijí u nás oba a dobře se snášejí. Ježci východní mají na pohled ‚rozcuchané‘ bodliny, zatímco ježek západní vypadá učesaný.
