Bobrů je v Česku fatálně míň než lidí, míní expert. ‚Naplnili už skoro kapacitu krajiny,‘ soudí ekolog
Bobra evropského se podařilo do Česka vrátit natolik úspěšně, že jeho počty působí velké problémy. Bobři fatálně narušují protipovodňové nebo rybniční hráze, ucpávají koryta vodních toků a likvidují dřeviny nebo zemědělské plodiny. Je potřeba zajistit jejich odlov a redukci, nebo se dá najít jiné řešení soužití bobra a člověka? V Pro a proti diskutují ekolog Jiří Šrámek a Aleš Vorel z České zemědělské univerzity v Praze.
„Jde o velice citlivou otázku, neboť se jedná o zvláště chráněného živočicha. Redukce stavu není úplně něco nového, s čím by se mělo začínat. V nějaké míře probíhá dlouhodobě v rámci regulací na množství míst v Česku,“ doplňuje kontext ekolog Šrámek.
Měly by se počty bobrů v Česku začít redukovat? V Pro a proti diskutují ekolog Jiří Šrámek a Aleš Vorel z České zemědělské univerzity v Praze
Razantnější opatření by se podle něj do praxe uváděla složitě. „Bobr je mimořádně plaché a inteligentní zvíře, jeho lov není jednoduchý,“ vysvětluje.
Přesto by se měl najít efektivní způsob, jak populaci zvířete zredukovat, jelikož podle ekologa vážně narušuje vodohospodářskou infrastrukturu.
„Populaci bobrů odhadujeme na 15 tisíc jedinců, což na ploše Česka není mnoho. Žije tady deset milionů lidí, to je fatální nepoměr – bobr v naší krajině nemá prostor. V tuto chvíli není správný okamžik na plošnou regulaci,“ namítá Vorel. Zásahy do lidské činnosti podle něj nejsou zatím tak zásadní.
Populace podle Vorla roste pomalu a jednou se zastaví. „Existují regiony, kde se bobři ještě nevyskytují. Očekáváme, že až se v Česku naplní kapacita, tak pak se teprve vývoj zastaví. Neporoste do nekonečna,“ ujišťuje.
3:03
VIDEO: V centru Českého Krumlova se zabydlel bobr. Kácí stromy podél řeky Vltavy
Číst článek
Ohrožený, nebo ne?
Ekologové ale vedle počtu jedinců vykazují ještě hodnotu únosné kapacity prostředí. Z ní vyplývá, že česká krajina zvládne pojmout 20 tisíc bobrů. „V současné chvíli máme zhruba 75 procent kapacity prostředí naplněných,“ varuje Šrámek.
Při takovém počtu se zvíře objevuje dokonce i na místech, která pro ně nejsou zcela ideální. „Bobr by neměl patřit mezi chráněné druhy,“ domnívá se Šrámek.
S tím souhlasí i Vorel: „Fakticky je to druh, který už je svými počty na dobrých stavech, takže může existovat i bez silné ochrany. Ale ta ochrana musí stále existovat,“ dodává. Na bobry je totiž podle něj neustálý tlak ze strany člověka a jeho udržování krajiny.
Poslechněte si celou diskusi v audiozáznamu. Moderuje Karolína Koubová.
