„Zdrželo se to, protože laboratoře většinou – je to součást univerzity – kvůli pandemii nepracovaly tak, jako se neučilo, takže jsme nabrali toto zpoždění,“ popsal Českému rozhlasu Olomouc Jan Frolík z archeologického ústavu Akademie věd.

Potvrdil, že tu nejdůležitější analýzu DNA nechal tento měsíc vypracovat v laboratoři v polské Poznani. Zadané jsou i analýzy stroncia a také podobizny pravděpodobných olomouckých knížat.

Důležitá je i analýza stravy. „Máme-li poznat, jsou-li to elitní osoby, nebo nejsou, což asi olomoučtí Přemyslovci byli, tak se od běžného obyvatelstva odlišovali tím, že jedli velké množství masa i ryb, což se v těch analýzách pozná. Analýzy stravy jsou takové, že jsme schopní poznat obiloviny a masitou stravu. A v té masité stravě suchozemské živočichy a říční nebo mořské ryby. A pro elitu platí, že jedli oproti ostatním nadnormální množství masa. Čili když se nám ukáže, že jsou osoby, které konzumovaly velké množství masa, tak se tím zase posiluje příslušnost k elitě. Mezi ostatky by měl být i jeden olomoucký biskup a jeden opat kláštera,“ popisuje Frolík.

Výsledky analýz by měl mít Jana Frolík na podzim.

Připravená na tento okamžik je i Simona Jemelková z olomouckého arcidiecézního muzea. Pro tuto příležitost chystá výstavu. V roce 2017 byla u toho, když se ostatky v pohřebních schránách dostávaly ze zazděného výklenku v Klášterním Hradisku v Olomouci.

„Obě schrány prošly restaurátorským zásahem. Ta vnější cínová schrána je dnes uložena opět na hradisku v kostele sv. Štěpána. Ta vnitřní malovaná schrána by měla být vystavena u nás v arcidiecézním muzeu ve stálé expozici. Muzeum je v současné době uzavřené, probíhá tady rekonstrukce. To může každý, kdo se dostane na Václavské náměstí, vidět. Nová expozice, která bude v podkroví, zahrne právě i tuto schránu spolu s podrobnými informacemi o výsledcích všech průzkumů. Ostatky se pietně uloží zpět na hradisku v kostele sv. Štěpána,“ vysvětlila Jemelková.

Pokud se prokáže pravost ostatků olomouckých Přemyslovců, bude to důležité doplnění archeologických výzkumů o Přemyslovcích.

„Pokud se prokáže, že jde o ostatky Přemyslovce, tak to pomůže právě i ve výzkumech pražských vládnoucích Přemyslovcích, protože ostatků, které by byly přímo takto osobně určeny, není příliš mnoho. Tyto olomoucké ostatky můžou pomoci identifikovat celou řadu dosud nejednoznačně identifikovaných pražských osobností,“ dodala Jemelková.

Podle Jana Frolíka i díky výzkumům ostatků olomouckých knížat patří rod Přemyslovců k nejprozkoumanějším vládnoucím rodům v českých a moravských zemích, a to je pro raný středověk poměrně vzácné.

Blanka Mazalová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít