„Když k nám voda přišla, stěhovali jsme dialyzační přístroje, protože my jsme byli v přízemí. Po příchodu vody nás evakuovali hasiči pomocí jejich vysokých aut a loďěk. Pacienti se evakuovali,“ vzpomíná na evakuaci nemocnice staniční sestra z oddělení dialýzy Irena Kadlčíková.

Listuje u toho velkou kronikou, do které už 30 let s kolegyněmi zaznamenává důležité události. Mezi nimi jsou i povodně z roku 1997. Irena Kadlčíková tehdy musela pomáhat s evakuací pacientů do jiných zařízení.

„Náhradní řešení, což byla Kroměříž, Vsetín, Přerov, Hodonín, Zlín, Břeclav, tam všude jsme volali,“ popisuje. Záznamy si nechala u sebe a nyní má k dispozici 25 let starou dokumentaci o tom, kam všude nemocnice pacienty stěhovala.

„Sanitky nám je převáželi, vrtulníky jsme je převáželi. Přišla jsem třeba za panem Němcem a on říkal ‚no a kolik chcete těch vrtulníků?‘ a já říkám ‚já nevím‘. Bylo to takové, že člověk musel hodně improvizovat,“ popisuje situaci, ve které se před 25 lety kvůli povodním ocitla.

Dialýza je pro některé pacienty životně důležitá. V okolních nemocnicích musel vypomáhat i personál uherskohradišťské nemocnice.

Nemocnice navštěvovali v noci

„Naši pacienti tam jezdili v noci. Když oni skončili svoje programy, jezdili ti naši. Dali jsme jim k dispozici naše sestry a vlastně veškerý personál byl kvůli tomu spíš mimo domov,“ doplňuje a dál listuje v kronice.

„Byli jsme zatopení. Bydlíme na Staré Tenici a tam bylo vody nejvíc,“ ukazuje v kronice. Následují záznamy o stěhování zpět do nemocnice.

„Tady jsme se už stěhovali zpátky, ale ještě nic nefungovalo, protože se z hygienických důvodů musela všechna oddělení dát do pořádku,“ vysvětluje Irena Kadlčíková.

Na povodně pamatuje i současný ředitel nemocnice Petr Sládek. Tehdy byl lékařem na oddělení ORL. „Vím, že to měla na povel armáda. A armáda dlouho říkala, že nebudeme evakuovat, že vydržíme. A když se voda objevila, tak to bylo trošku divoké, protože tady jezdily obrněné vozy a stahovaly pacienty z interního oddělení, aby je daly na místo, kde je sucho,“ říká.

Nemocnice nemohla léčit pacienty asi tři týdny, vzpomíná Sládek. „Týden se nedělo v podstatě nic, protože voda pořád stála. Po týdnu opadla a začalo se uklízet, protože ta voda samozřejmě nebyla úplně čistá, byla blátivá. Myslím si, že nemocnice obnovila provoz až po třech týdnech,“ pokračuje.

Protipovodňová opatření zohledňuje nemocnice například u aktuálních oprav. „Určitě jsme začali počítat s něčím, s čím jsme do té doby nepočítali. Uherskohradišťská nemocnice byla jediná zatopená nemocnice v České republice. Samozřejmě teď, když děláme rekonstrukci, bereme v potaz to, že by mohla přijít víceletá voda a budovy tomu trošičku přizpůsobujeme,“ říká.

Evakuovat pacienty musela nemocnice kvůli obavám z povodní podruhé v roce 2006. Voda se ale tehdy do areálu nemocnice nedostala.

Veronika Žeravová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít