Jejich tenisový důchod se blíží, proto si české třicátnice na AO užívají každou chvíli
České tenistky patří dlouhodobě k nejlepším na světě a potvrzují to nejenom v týmových soutěžích. Ale minimálně ještě jeden primát jim v současné době patří. Do hlavní soutěže ženské dvouhry Australian Open nastoupily také tři české třicátnice. A už jenom velmoc Spojené státy americké reprezentuje mezi singlistkami na grandslamu tolik hráček po třicítce.
Ptát se ženy na věk je neslušné, ale v případě tenistek jde o známý údaj. Každá ho má zapsaný u svého profesního životopisu a také ho pochopitelně vnímá. Ne, že by si české hráčky na okruhu připadaly staře, ale zároveň to o sobě také říkají.
„Všechno jednou končí, takže nebudu ve 34 letech říkat, že jsem začátečník. Na jiný život se těším, sice nevím, kdy to přijde, zda za letos či příští rok, ale už si to maluji. Na túře jsem už skoro dvacet let, takže si člověk už musí představovat, co bude potom. Určitě bych chtěla rodinu a žít jako normální člověk. Každá práce má něco. My závidíme tomu, když se člověk může vrátit večer domů a být s těmi, které má rád. Je s rodinou, nelétá v letadlech, nežije v taškách a ulehá každý den do stejné postele, to je pro nás luxus,“ říká Klára Koukalová.
S českými tenistkami na Australian Open o jejich budoucích plánech mluvil reportér ČRo Jaroslav Plašil
Ta moc dobře ví, že právě hotelový luxus a časté cestování mohou naopak lidé 'závidět' tenistům. Sama poznala velký kus světa, a přestože nepatřila pokaždé do nejužší světové špičky, i nějaké peníze si vydělala, takže bude mít alespoň něco do začátku, až se rozhodně začít život po sportovní kariéře.
Právě představa, že všechno jednou skončí, je pro mnoho profesionálek děsivá. Vždyť nic jiného než svou hru pořádně nepoznaly a také z toho důvodu se i na tour vracejí, některé i opakovaně. V minulosti to udělaly například Justine Heninová, Kim Clijstersová nebo třeba Martina Hingisová.
„Moment, kdy sklopím hlavu, protože to už to bude bolet tak, že to prostě nepůjde, jednou přijde, ale zatím ještě ne,“ říká Petra Cetkovská.
Ta kariéru ukončit ještě nechce, vždyť ji výrazně zkrátila různá zranění, ale pokud se na ní přestanou lepit, ještě by ráda alespoň v příští sezoně hrála. A ani Lucie Hradecká ještě nemá myšlenky na odchod z profesionální tour.
„Rozhodující bude zdraví. Když bude člověk zdravý, tak bych ráda ještě dva roky hrála. Nechci ale hrát do nějakých 35, protože bych přeci jenom chtěla mít rodinu,“ přiznává Lucie Hradecká, která má to štěstí, že se jí i jako třicátnici na kurtech daří.
Berdych po velké bitvě zdolal Bautistu a postoupil do čtvrtfinále Australian Open
Číst článek
Hradecká se drží na dostřel nejlepší padesátky singlového žebříčku a mezi deblistkami stále patří k absolutní špičce, což by ráda potvrdila i tady na Australian Open, kde je zatím ve čtvrtfinále, a v létě třeba ještě jednou olympijskou medailí.
To, že jsou kolem třicátého roku života tenistky nejúspěšnější, není nic neobvyklého. Vidět je to na příkladu Američanky Sereny Williamsové, dokazovala to také Číňanka Li-Na a může to být případ i některých českých tenistek.
„Toto je moje čtrnácté Australian Open. Jednou jsem se probudila na hotelu a říkám si 'Do Prčic, užívej si každý moment,' protože jsem tomu obětovala svých dvacet let. Přišlo by mi smutné, abych si ve třiceti říkala, že jsem unavená,“ vypráví v březnu třicetiletá Barbora Strýcová.
Současné Australian Open je pro ni nejúspěšnější v dospělém věku, mezi ženami je tady poprvé v osmifinále. Ráda by se kvalifikovala na olympijské hry do Ria a má jistě spoustu dalších cílů, ale zároveň také ví, že už má mnohem větší část kariéry za sebou.
„Ono se to blíží. Pak začne úplně nová etapa a nový život, ve kterém už nebudou luxusní hotely a auta připravená dodává na odvoz. Budu si žít život jak budu chtít, ale bude to samozřejmě těžší,“ dodává Barbora Strýcová.
