Odlet prvních českých olympioniků provázeli vojáci, cvakání fotoaparátů a strach o zavazadla
Londýnské letiště Heathrow dnes pokořilo rekord odbavených pasažérů. Z celého světa se na něj začaly slétat první olympijské výpravy. Celkem očekávalo 236 955 pasažérů, ale ti čeští mezi nimi nebyli.
Stejně jako vzlétali z malého letiště v Kbelích, i v Londýně přistáli na menším Standstedu. Bylo jich jenom 18 a vzhledem k tomu, že šlo většinou o vodáky, vyžadovala větší pozornost spíš zavazadla, která s sebou vezli.
Odbavení na letišti v Kbelích vypadá jako malá příjemná kavárna. Až na to, že na vstupních dveřích je nápis ‘Pohotovostní režim alfa‘ a na těch, kterými jdou sportovci, ‘Security restricted area‘ - tedy vyhrazený bezpečnostní prostor.
Specifický ráz dodává akci i přítomnost drsných vojenských policistů. Zvláštní kulisy odletového divadla ale nezaskočily Jaroslava Volfa, parťáka Ondřeje Štěpánka z deblkanoe.
„Podle mě to moc zvláštní není, závodíme za Duklu Brandýs, takže jsme armádní vojenský klub a s vojáky se vídáme často. Takže pro mě je to běžná věc. Ale z vojenského letiště jsem nikdy neletěl,“ konstatoval Štěpánek.
A co se letu samotného týká, jeho zajištění bylo pro vojáky jen o něco snazší než cesta klisen koně Převalského do Mongolska. Potvrdila to kapitánka Zuzana Špačková, mluvčí letiště. „Tady není potřeba až tolik povolení jako s koňmi,“ uvedla.
U odletu prvních českých sportovců na olympiádu v Londýně byl na vojenském letišti v Kbelích i Tomáš Kohout
Nejčastější kulisou při odletu olympioniků nejsou ani motory, ani bouchání zavazadel. Jsou to cvakající závěrky fotoaparátů. Do Airbusu se vejde v této úpravě 98 lidí, jinak zvládne i šest těžce zraněných. Ale to není případ českých olympioniků.
Na palubě bylo tentokrát osmnáct lidí – sportovců, funkcionářů a hlavního lékaře olympijské výpravy. Mimoto i spousta materiálu. Tím nejcennějším byly lodě.
„Musím se přiznat, že jsem zase lehce nervózní. Ale doufejme, že to bude v pořádku,“ trochu se bála Štěpánka Hilgertová, která se vydala už na svou šestou olympiádu. V Londýně před časem trénovala, ale když se vrátila, zjistila, že je po lodi.
„Vezla jsem si tam nádhernou závodní loď, vyladěnou do všech detailů, dva týdny jsem na ní trénovala. Vrátila se v natolik dezolátním stavu, že byla naprosto neopravitelná. Na několik dní mě to téměř psychicky zlomilo, protože jsem nepovažovala za pravděpodobné, že by se stihla udělat nová,“ popisovala trable Štěpánka Hilgertová.
Náhradní loď jí ale stačili vyrobit. A když před odletem brala kajak do ruky, nesla ho do letadla raději sama.
