Dočkalová: Textilního odpadu je obrovské množství. Na jeho další zpracování nemá kapacity ani EU
Od Nového roku bude pro obce platit povinnost třídit textilní odpad. Podle jakých pravidel by mělo třídění probíhat? Vyplatí se zálohovat PET lahve a plechovky? Jak by mělo vypadat komplexní a efektivní řešení pro likvidaci veškerého komunálního odpadu? Vladimír Kroc se zeptal starostky obce Sudice, předsedkyně Komise životního prostředí a členky předsednictva Svazu měst a obcí Olgy Dočkalové.
Od zítřka musejí mít obce místo, kde mohou obyvatelé odkládat nepotřebný textil a obuv. Jsou na to připravené?
Většina obcí je připravena. Občané jsou zvyklí střádat textil na další použití už několik let. Úplná novinka to tedy nebude. V tuto chvíli by se měly přidat menší obce, které toto dosud příliš neřešily.
Dva kontejnery na použitý textil se obcím prodraží. Postarat se o odpadní textil by měla být odpovědnost i výrobců, říká starostka obce Sudice Olga Dočkalová
Podle ministerstva životního prostředí jsou kontejnery na textil dobrovolně umístěny zhruba na 10 000 místech po celé České republice. Co se v tomto směru tedy od 1. ledna mění?
Mění se jedna podstatná věc. Ministerstvo tvrdí – a vydalo k tomu i metodický pokyn –, že v momentě, kdy textil sbíráte pro charitu, tedy pro potřebné, jde to v tzv. režimu předcházení odpadu, a ne v režimu odpadovém. Pokud obec bude chtít sbírat textil i nadále takovým způsobem a nebude mít smlouvu s firmou, která jede v odpadovém režimu, bude se to tvářit, jako že neplní zákonnou povinnost, že nesbírá textil.
Obce tedy budou muset jasně oddělit sběr textilu k opětovnému využití od sběru odpadního textilu?
Na menších obcích lidem vysvětlíte, proč tam je jeden kontejner na horší textil a druhý na lepší oblečení. Obcím se to ale v tu chvíli prodraží, protože odpadní textil si firmy samozřejmě nechávají zaplatit. Navíc ho musejí svážet zvlášť. Nemůžou ho svážet s upotřebitelným textilem pro charitu.
Nebo se stane to, že lidé budou odkládat všechno do jednoho kontejneru, a o to se zvýší náklady třídicím linkám, které odpad třídí a dále zpracovávají. Je to tedy chaotické.
Jakým způsobem mohou obce sbírat odpadní textil?
Zákon nám říká jenom to, že máme určit místo odkládání. Znamená to, že můžeme několikrát za rok udělat sbírku, potom zavolat firmě, ať si pro to přijede nebo jí to přímo odvézt. Můžeme to sbírat na sběrných dvorech, můžeme to samozřejmě sbírat i na veřejných místech pomocí speciálních kontejnerů na textil.
Od ledna bude platit povinnost třídění textilního odpadu, obce si stěžují na příliš vysoké náklady
Číst článek
Každý Čech podle pražského magistrátu ročně vyhodí asi 10 až 12 kg textilu, což je podobné jako v celé Evropě. Vítáte iniciativy typu, jako byla v listopadu v centru metropole tzv. hromada hadrů, která symbolizovala svým objemem textilní odpad průměrné čtyřčlenné rodiny na konci jejího života?
Slyšela jsem o tom jenom vzdáleně. Nevím přesně, co to mělo znamenat. Jako osvěta toho, že je textilu hodně, to ale mohlo mít smysl.
Textilu je skutečně hodně, problém je ale na samém začátku. Rychlé textilie toho moc nevydrží a opravdu je to do budoucna problém. My sice už pět let víme, že podle nového zákona to budeme muset sbírat odděleně, ale za těch pět let se nám bohužel nepodařilo navýšit kapacity na recyklaci a zpracování špatného textilu. Obávám se, že kapacity nejsou ani v Evropské unii. Celé to ale ještě nabyde, poté co občané začnou odkládat všechno, i to roztrhané a špinavé, co se dříve házelo do černého kontejneru. Toto ale už obce řešit nemůžou. Jsem tedy velmi zvědavá na to, jak se k tomu postaví stát nebo recyklační kapacity.
20:00
Stužky z dárků do žlutého kontejneru odložit můžeme, ale pochybuju, že je zrecyklují, říká expertka
Číst článek
V současné době se dnes na světě vyrobí téměř dvojnásobek oděvů než v roce 2000 a recyklace textilu se obvykle nevyplácí. Co s ním tedy?
To je skutečně otázka. Evropská unie teď vydala nařízení týkající se tzv. EPR systémů na textil. To znamená, že bude odpovědností výrobců postarat se o odpadní textil. Známe to u elektroniky. Pračky, ledničky se vracejí v tzv. zpětném odběru, aby se recyklovaly, rozebraly na potřebné materiály a dále využily. Takto by to mělo fungovat i u textilu. Jen mě zaráží, že jsme na tomto systému jako stát nepracovali už před pěti lety a nezavádíme už to teďka.
Každý členský stát unie má jiný systém sběru nechtěného textilu, dokonce jinou definici textilního odpadu. Je to problém?
Pro nás obce určitě ne. Nás akorát trápí, jestli to budeme rozlišovat v režimu předcházení odpadu nebo jako odpad. To je jediné, čím se v tuto chvíli zabýváme, protože podle toho nás to bude stát peníze. Je to otázka na výrobce. Mělo by to být jako u plastů, že by výrobci měli začít více přemýšlet, co vyrábět, jak vyrábět, aby to mělo i udržitelnost, životnost, aby to prostě nebyl textilní kousek na dva měsíce, který po dvou vypráních vyhodíte.
Horkým tématem je také zálohování PET lahví. Proč se celý systém zálohování zpozdil? A v čem mají podle ministra životního prostředí hrát větší roli hnědé popelnice na bioodpad? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu výše.
