Karate školka cvičí děti už od tří let
Když se děti perou, bývá to problém. Obzvlášť, když je to ve škole nebo na ulici. Když se ale perou pod dohledem trenéra, je to o něčem jiném. Jedním z takových míst je Akademie bojových umění Kobra Kladno. Nabídka jak se úpolově vyžít je široká a vybrat by si měl prakticky kdokoli.Což potvrzují i slova jejího předsedy Pavla Čecha
„Nejzákladnější je oddíl karate a k tomu se potom přidružil oddíl allkampf-jitsu, což je sportovní sebeobrana. Kick box, který byl v počátcích oddíl full kontaktu. Brazilské ju-jitsu, které teď rozvíjíme a máme ještě karate školku, kde cvičí rodiče s dětmi. To je pro děti mezi třemi a pěti lety.“
Právě tito caparti během našeho rozhovoru pilně trénovali. Při pohledu na dítka ještě školou ani ne povinné se mi tento sport nezdál pro ně příliš bezpečný.
„Myslím si, že rozvoj pro děti, kdy se mohou vyžít v tom, že se potahají po žíněnce, vyzkouší si pády, údery a kopy. Je to jeden z těch nejlepších způsobů,“ vyvádí mě z omylu Pavel Čech.
Ze své vlastní zkušenosti vím, že vyžadovat disciplínu po takto malých dětech je prakticky nemožné a ta přeci k úpolovým sportům patří. I proto jsou tréninky předškoláků trochu odlišné od ostatních.
„My to máme formou her, určitého tělesného rozvoje, aby se naučili rychlost, stabilitu, přesnost. Samozřejmě do toho jsou prvky bojových sportů. Můžeme brát třeba z karate a juda ty nejznámější., ale brazilské jiu-jitsu je v podstatě jednoduší judo. Platí to jen v určitém směru, ale nepsal bych to takhle,“ usmívá se Pavel Čech.
Při pohledu na zarputilé výrazy drobotiny při kopech, úderech, kotrmelcích a podobných cvicích se mi také na tváři objeví úsměv. Obzvláště když jeden z nich ne a ne požadovaný kotrmelec udělat. Pravdou je že do oddílů se hlásí i Ti kteří mají z koordinací svých pohybů trochu starosti
„Děje se to neustále v karate, v kickboxu. My děláme přibližně dvakrát tak velké nábory, máme trenéry na slušné úrovni, kteří se jim v úvodních hodinách dokáží věnovat, aby rychle získali potřebný základ a potom už se nebáli pokračovat s mírně pokročilými.“
Když jsem pak doma svému malému synkovi vyprávěl kde jsem byl, rozzářili se mu oči a chce mezi pokročilé co nejrychleji také. Takže příští týden půjdeme spolu do karate školky. Snad udělám alespoň ten kotoul.