Někdo se asi bál, že bychom mohli dát gól, nebral si servítky ostravský Svěrkoš
Fotbalová Sparta splnila na půdě Baníku ošidnou roli favorita a v nejvyšší soutěži vyhrála už jedenácté utkání v řadě. První tým tabulky na Bazalech zvítězil 2:0 po gólech Grajciara a Kweukeho. Smutným hrdinou zápasu byl ostravský útočník Václav Svěrkoš, který byl v závěru prvního poločasu po druhé žluté kartě vyloučen. I o tom si s ním povídal Radim Sajbot.
Václave, vy jste byl dnes minimálně svým pohybem nejlepším hráčem Baníku, ale to utkání se vám moc nepovedlo. Narážím samozřejmě na vyloučení po druhé žluté kartě. Ještě předtím jste ale byl u jednoho důležitého momentu utkání, a to u první branky Sparty, kde vás Grajciar obral o míč. Sečteno a podtrženo, cítíte velké rozčarování?
„Na ten zápas jsem se těšil jako všichni, bohužel jsem nedohrál ani poločas. To mě mrzí, stejně jako ztráta balonu, u které si myslím byl faul, ale od toho je rozhodčí, aby to posoudil, a on to viděl jinak než já. I po inkasovaném gólu ale všichni cítili, že máme na to, abychom vyrovnali. A zřejmě jsme to necítili jen my, ale někdo se asi bál, že bychom mohli ještě něco udělat, třeba dát gól. Těžko se mi k tomu vyjadřuje.“
Václav Svěrkoš viděl v utkání se Spartou dvě žluté karty a musel předčasně opustit hřiště. Byl z toho značně rozčarován
Co říct k těm dvěma žlutým kartám, které vás dostaly ze hřiště? Pokaždé jste narazil na Hušbauera…
„V prvním případě tam kontakt byl, běžel jsem a v normálním pohybu jsem se o něj otřel rukou nebo ramenem. Nevím, jestli to bylo na žlutou… v tom případě by ji Kweuke musel ale dostat taky, protože udělal to samé. V tom druhém případě jsem běžel a nic se nestalo. Bylo to vidět i v televizi, teď jsem se na to díval. Proto to ani nechci nějak moc hodnotit, i tak dostanu jeden zápas stop a doufám, že nic víc nebude, taky není z čeho.“
Byla to náhoda, že jste pokaždé natrefil u žluté karty na Hušbauera?
„Na to se musíte zeptat jeho, jestli měl nějaké takové pokyny, jako že má padat a ležet, já to nevím. Osobně jsem se na něj nijak nepřipravoval, soustředil jsem se na svůj výkon a ten snad byl dobrý alespoň do doby, kdy jsem byl na hřišti. Myslím, že jsme dnes odehráli jeden z nejlepších zápasů. Škoda, že to bylo takhle ovlivněno.“
Neproběhla mezi vámi ani žádná slovní provokace?
„Vůbec ne. Ptal jsem se ho, proč to dělá, a on na to nic neřekl.“
Na Bazaly jste přicházel zhruba v době, kdy odsud Hušbauer odcházel. Pokud jste se ještě potkali, jaký jste spolu měli vztah?
„Žádný.“
Díval jste se na zbytek zápasu třeba v televizi, nebo bylo vaše rozčarování tak velké, že už vás to nezajímalo?
„Koukal jsem se z tunelu a musím říct, že kluci hráli i v deseti výborně, musím jim poděkovat. Mrzí mě, že nám tam nic nepadlo, měli jsme dvě velké šance. I v deseti jsme soupeře přehrávali, možná, že kdybychom dostali ještě jednu červenou, přehráli bychom ho úplně… To si samozřejmě dělám legraci. Vážně je mi to líto, kdybych byl na hřišti, mančaftu bych pomohl víc. To se ale asi všeobecně vědělo, takže to dopadlo tak, jak to dopadlo.“
