Jan Kaliba: Hlavní problém Slavie není v trenérovi, ale úplně jinde
Fotbalová Slavia a její dosavadní trenér Petr Rada společným rozhodnutím ukončit spolupráci potěšili řadu fanoušků červené a bílé barvy. Ale myslet si, že jen tahle změna je dostačujícím krokem na cestě z průměrnosti, by bylo naivní.
V posledních třech sezónách prošly Slavií dva typy trenérů. Ty, kteří přicházeli z jiných pozic v klubové hierarchii, můžeme označit za provizorní.
Zázraky se od nich nečekaly, i když Michal Petrouš ve funkci vydržel víc než rok a přestál s mužstvem i klinickou smrt finančně vyčerpaného klubu. Tím druhým byl loni Martin Poustka.
Pak tu máme druhý typ koučů. Majitel Aleš Řebíček si je cíleně přivedl, aby vzkřísili fotbalovou mátohu. Ani jednomu se to nepovedlo a příznačné je, že oba odcházeli se stejným odůvodněním, byť intenzita nenávistných projevů fanoušků byla u Františka Straky a Petra Rady nesrovnatelná.
Ovšem poukazuje to paradoxně na to, že hlavní problém Slavie není v trenérovi, ale úplně jinde. Třeba v absenci sportovní koncepce. Důkazem budiž složení základních sestav v posledním kole minulého ligového ročníku a při víkendovém propadáku v Příbrami.
Shodovalo se pouze ve třech jménech, z toho jen klubový inventář David Hubáček nastoupil v obou případech na stejném postu. Slavia lepí kádr jako vlaštovčí hnízdo směsí odchovanců, navrátilců ze zahraničí, veteránů a slovenských pokusů a omylů.
Až si klub vyřeší, jak chce vlastně mužstvo skládat, pak může teprve odpovědně zvolit vhodného trenéra a nezkoušet to na náhodu. Jenže k tomu si potřebuje vhodně a funkčně poskládat klubový management, což se evidentně také ještě nepovedlo.
A těžko půjde vrátit Slavii na vrchol bez generálního sponzora, tak si netroufli provozovat prvoligové kluby ani mecenáši v nespoutaných devadesátých letech. Je do nebe volající, že se značkou jako je Slavia není nikdo ochoten marketingově spojit své jméno.
Ale všechny tyto problémy koření u osoby majitele Aleše Řebíčka. Ten sice Slavii zachránil před utonutím, ale teď ji nechává hnít v bažině, průměru, šedi a beznaděje, což je pro leckterého fanouška mučením ještě větším.
