Hostem Radiožurnálu Sport u moderátorky Kateřiny Neumannové byla běžkyně na lyžích Kateřina Janatová. Co ji čeká v závěrečné fázi přípravy na nadcházející sezonu? Jaká je její nejoblíbenější závodní distance? Kde všude se v Norsku dostala k tréninku? „Těší mě, že jsem schopná předvádět stabilní výkonnost, ale ráda bych zajela i nějaký top výkon, který mě někam vystřelí,“ popisuje česká reprezentantka.

Praha 16:10 13. listopadu 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Katko, když lyžařům končí letní příprava, tak se těší na sníh. Jak to máš ty?
Ano, taky už se těším. Příprava byla dlouhá a náročná, takže je to pak změna, když už stojíme na sněhu a blíží se to k závodům.

Vzrůstá nervozita před závody? Světový pohár začíná koncem listopadu ve Finsku.
Když jsem byla ještě v Norsku, tak to bylo dobré, ale když jsem přicestovala na tiskovou konferenci, tak už to na mě docela dopadlo. Ten stres se docela projevil a jsem sama zvědavá, jaká bude sezona. Beru to ale z pozitivní stránky.

Jaké bylo léto, co se týče tréninku a přípravy?
Odtrénoval jsem víc než kdy předtím. Letos mi ty hodiny a intenzivní hodiny seděly, loni jsem byla docela unavená, ale letos se ta únava nedostavila, tak jsem nemusela vynechávat. Zdraví mi taky drželo, jestli jsem měla nějakou bolístku, tak to bylo maximálně na tři dny.

Kde byla situována hlavní část přípravy od jara do začátku zimní sezony?
Hodně v Lillehammeru, tam se dá na i na jaře dlouho lyžovat. Pak jsme jeli do Livigna, pak malé kempy, ale převážně to bylo to Norsko.

Kdo se ti stará o tréninkové plány? Částečně se s týmem reprezentace potkáš jen okrajově.
S českým týmem jsme se domluvili, co bych měla absolvovat, co by bylo dobré a co já bych chtěla. Mimo to ale trénuji s norským trenérem a funguje to dobře. Máme nastavenou skvělou spolupráci.

Jaké Norsko v létě je? V čem jsou podmínky jiné než v Česku?
Mají tam i hodně kolečkových drah a jsou docela těžké. Je to tam víc uzpůsobené lyžování. Všichni tam lyžují, je to tam hodně populární. Je to tam vše víc přizpůsobené, i auta nám dávají přednost.

Novák doběhl na klasické desítce na finále Světového poháru 10. Janatová byla mezi ženami šestnáctá

Číst článek

Kdy vyrazíš poprvé na sníh?
Po sezoně jsem to protáhla docela dlouho, byli jsme na sněhu v Norsku, což bylo někdy v květnu. Říkala jsem si, že na to nebudu tak pospíchat s těmi tunely, jako je Oberhoff, protože to tam nemám až tak ráda. Teď pojedeme do Livigna a pak už bychom měli být na sněhu skoro každý den.

Jaké je to jarní lyžování v Norsku třeba v květnu?
Tam je to fakt krásné, protože je tam větší zima než tady a sníh tam drží. Jeli jsme na Sognefjell, což je trochu výš. Tam každý den upravují trať a celou dobu to drží. Na instagram pak jdou ty hezké dny, ale taky to někdy nestojí vůbec za nic.

Zimní sezona bude mít svůj vrchol na mistrovství světa v únoru v Trondheimu. Jak sezonu plánuješ?
Rozhodně bych chtěla jet Tour de Ski, tu mám ráda. Když tolik nešlápnu do tréninku, tak se mi forma většinou ještě zvedala. Dva týdny předtím budu muset ještě udělat nějaký blok a zaměřit se na Trondheim, možná i bez závodů. Mám to v hlavě, ale nevím ještě, jak budu reagovat. Bude to záležet na tom, jak se budu cítit, protože vysokohorská příprava někdy nemusí sedět. Asi ale zůstanu v Norsku, kde jsou skvělé podmínky, abych si zkusila mázu, která bude na norské sněhy.

Co se týče Světových pohárů, tak plánuješ absolvovat celý program zimní sezony, když budeš zdravá?
Asi bych chtěla. Minulý rok se mi úplně nedařilo, měla jsem nějaké zdravotní potíže. Musím si nastavit, že někdy budu muset něco vynechat. Čím jsem starší a výkonnost mi jde nahoru, tak jsem pochopila, že někdy bude lepší něco vynechat a soustředit se na jeden skvělý výsledek na vrcholné akci.

V Trondheimu jste měli loni závody. Jaké poznatky sis odnesla?
Tam to byly asi jedny z nejhorších závodů...

Ale to bylo ze zdravotních důvodů, ne?
Ano, určitě. Sprint byl ještě docela dobrý, ale na skiatlonu už jsem nemohla vůbec dýchat a do dalšího závodu nenastoupila. Udělala jsem tam dobrý blok předtím, ale ta nemoc nás tam pak skolila všechny. Byli jsme na jednom velkém hotelu a někdy se tomu nedá vůbec předejít.

Jaké poznatky sis přinesla z tratí, profilu a co vás taky bude čekat z pohledu servisu lyží?
Tratě jsou extrémně těžké, hned od startu je dlouhé stoupání. I rozcvičení bude hrát roli, protože ten kopec je fakt dlouhý. Pak je dlouhý sjezd, tam nesmím zaspat a pořád se soustředit. Z kopce se dá udělat hodně vteřin, takže na to se budu soustředit, abych tam byla hlavou připravená.

A co servisní podmínky pro přípravu lyží? Loni tam bylo docela vlhko.
Myslím, že naši kluci vědí, co dělají. I když je tam déšť, tak myslím, že na mokru máme i tak výborné lyže. Nemám o to strach, dobře se s tím poperou.

Toto mistrovství světa bude spojené s návratem Therese Johaugová. Norská hvězda se na sezonu připravuje, i když to vypadalo, že kariéru ukončila. Jak se na to v Norsku dívají?
Pro ně je to hvězda a jsou nadšení, že jde zpátky. Potkala jsem ji v létě a ona se rozhodovala, že když bude ve formě, tak se vrátí. Opravdu ale ve formě je, protože jsem viděla, co šla na kempech a dominovala tam.

Myslíš, že se vrátila do tak skvělé formy, aby porážela Američanku Jessie Digginsová nebo nejlepší Švédky?
Těžko říct, protože ty holky jsou tím ještě víc namotivované a těší se na to. Budou se o to asi prát, ale myslím, že je porazitelná. Pořád ale bude jezdit výborně a myslím, že pódium určitě padne.

Katko, ty jsi v minulých letech nejlepší výsledky zajížděla ve sprintech. Co je teď ale tvá nejoblíbenější trať?
Pro mě je asi nejoblíbenější 10 kilometrů intervalový start bruslením. Dříve mi šly sprinty, byla jsem vždy dynamická, ale jak jsem poznala přítele, tak jsem nakoukla do jiných tréninků a začala i trénovat víc. Tím se mi projevila i ta vzdálenost. Neřekla bych, že sprinty šly stranou, ale i když je člověk dobrý v distanci, tak může zajet i ve sprintu.

Pak je tady klasika a bruslení. Kde jsi na tom lépe a co máš raději?
Lépe cítím bruslení a v klasice je to paradox, že mi to někdy tolik nešlo, ale zajela jsem v tom nejlepší výsledky. I klasiku zajedu skvěle, když mám dobrý den. Bruslení ale cítím přirozeně.

Není klasika trochu taky v hlavě?
Asi trochu to tak dřív bylo, ale nyní s mým servisákem si s tím víc hrajeme a je to i podle formy. Už je to lepší a s výkonností nahoru pak i zvládnu i víc.

Jak je to pro tebe s tréninkem ve skupině? Raději sama a nebo ve skupině?
Dlouhé tréninky jdu raději sama, ale pak ty rychlé radši ve skupině. Ani nevím, je to asi kombinací, že mi to nejde v rozjížďkách. V Česku jsme asi neměli tak velkou skupinu, abychom si to mohli nacvičit.

Myslíš, že je to tedy velká výhoda závodnic ze Skandinávie a mohou trénovat kontaktní způsob závodění, který je ve sprintech důležitý?
Určitě. Jela jsem testový závod v Lillehammeru, kde se spojily všechny kluby dohromady. Jelo nás 30 holek, jezdil se takový norský systém a vždycky šest bylo opravdu dobrých a byl to boj v každé rozjížďce.

Loňská sezona byla zlomová v tom, že se rozjel systém mazání vosků bez fluoru. Jak jsi to jako závodnice cítila, nebo to byl problém spíš pro servisní tým?
Asi spíš pro servisní tým. Teoreticky by měly lyže jet pomaleji, ale já bych to asi ani nepoznala.

Jak na trati bojuješ s tím, když vidíš, že soupeřky mají lépe připravené lyže?
Když jedeme dvacetikilometrové trasy, mám pocit, že to na začátku nejede, tak doufám, že se to rozjede. Někdy se to stane, že se lyže rozjedou a ostatním zpomalují. Doufám, že se to pak zlepší.

Nepropadáš do psychicky špatného stavu?
Snažím se, ale když se mi sejde, že ten den nejsem ani já stoprocentní, tak cítím, že to nebude stát za nic. Nic se s tím pak nedá dělat.

Kačko, ty jsi považována za stabilní závodnici. Čím to je, že si formu dokážeš udržet během celé sezony?
Asi je to nastavením v hlavě, že nechci žádný závod vzdát. Taky asi i tréninkem, protože trénuji i mezi závody. Moje stabilita je skvělá, ale zase tam nemám ten výkyv nahoru, že je tam ten super výsledek.

A proč to tak je, že tam chybí ty dva tři skvělé závody? Pracujete na tom, aby tam byl vrchol?
Bavili jsme se o tom, že je hezké, že zajedu desáté místo, ale bylo by super, kdybych tam dokázala vyšvihnout něco lepšího. Může to být i únavou, že nejsem tak odpočatá. Pro mě je ale těžké říct si, že vynechám trénink a budu tomu věřit. Zkoušeli jsme něco v létě, jestli je tam systém, který by mi mohl sedět, abych byla v nejlepší formě, ale bude mě to něco stát, že třeba vynechám nějaké závody.

34:56

Šéf servisního týmu běžkařů Blaschke: Úspěch Michala Nováka byl odměnou za dlouholetou dřinu

Číst článek

Není to třeba i o tréninku ve vyšších intenzitách, nebo je to právě tím odpočinkem?
Asi kombinace obojího. Bylo by super, kdybych to mohla s těma holkama trénovat. Někdy je pro mě těžké nacítit tu rychlost, jestli to bude stačit.

Jsi schopná si při tréninku hrábnout do té bolestivé zóny, která sportovce posouvá dál?
Dříve jsem s tím měla asi problém. Ne že bych to nejela na sto procent, já to v ten okamžik na sto procent jedu, ale nevypadá to tím projevem.

Já tě v cíli třeba nikdy neviděla být úplně mrtvou...
Já nemám ty grimasy právě. Já ale vevnitř trpím, ale nedám to asi tolik najevo. V tréninku si dokážu hrábnout, ale ve skupině to jde vždy lépe.

S kým tedy trénuješ v Norsku? Jsi tam v nějakém klubu?
Máme tam tým, se kterým jezdíme na kempy. V Lillehammeru se vždy domluvíme a jdeme nějaké tréninky společně.

Katko, o tobě se ví, že dlouhodobě žiješ v takovém mezinárodním lyžařském svazku. Tvůj partner je částečně Brit, Francouz, ale žijete částečně v Norsku. Jaké je soužití dvou sportovců ze stejného odvětví?
Skvělé, protože máme stejný systém, rytmus dne. Doplňujeme se a motivujeme. Docela spolu i trénujeme, protože já mám rychlejší kolečkové lyže a stačím mu. Připravujeme se spolu, tak je to skvělý. Na závodech jsme taky spolu, takže si nechybíme.

Jak plánujete rok, když skončí zima? Jste spolu pořád?
Většinou cestujeme společně. Nejdřív jedeme do Francie, pak do Česka a cestujeme spolu. Na kempech je to i dobré pro ostatní, když je tam nový člen.

Takže ty jsi občas s Brity, a on naopak s českým týmem?
Ano.

Společné tréninky. Komu víc prospějí, jemu anebo tobě?
Asi spíš mně. V běhu určitě, on pak ale trénuje víc, takže si třeba něco přidá.

A kde mu stačíš a kde je ta hranice, kdy chlap musí jít sám?
Když to jsou ty rychlé intenzivní tréninky, tak tam rozhodně nemám šanci. V posilovně si dává svoji váhu, je to ale zhruba dvojnásobek toho, co si dávám já. V běhu mu docela stačím, ale je to pro mě těžší než pro něj.

V čem jste třeba svoje kariéry obohatily?
On mi ukázal, jak na trénink. On si dělá tréninkový plán sám a pak to konzultuje, rád o tom přemýšlí. A on si ode mě vzal takovou tu ženskost, cit a psychickou stránku.

Vaší základnu v Norsku je Lillehammer, ale býváte i jinde. Která místa jste díky lyžování objevili?
Oslo je takové klasické, je to tam moc hezké. Když jsme jeli na Blink festival, což je na pobřeží, tak Stavanger, Trondheim, Tromso. Ty fjordy jsou tam krásné.

A když máte volno od lyžování, tak kde se rádi pohybujete?
To jezdíme třeba ještě na skiaply na fjordy, ale i Francie je pro mě nádherná. Je to tam jiné. I Česko má své kouzlo, on to tady má taky rád. Ale rozhodně ne velká města. Nejsem moc městský typ.

Ty jsi rodačka z Jilemnice, takže tě to i ve volnu táhne do hor?
Ano, určitě. Mísečky byly vždycky kousek.

Přemýšlíte třeba, kde bude vaše domovská základna, až třeba jednou nebude lyžování hlavním tématem vašeho života?
Myslím, že on má Česko rád, ale pro něj je jazyk opravdu náročný a i když se snaží, tak ten jazyk nikdy nebude na vysoké úrovni. Já se snažím mluvit francouzsky, takže asi ta Francie. Rozhodně chci být ale blízko našim rodinám.

Nedávno jsi dokončila bakalářské studium. Co a kde jsi studovala?
Studovala jsem v Brně na Masarykově univerzitě obor regenerace a výživa. Přišlo mi, že mi to dávalo smysl ke sportu, zdravému životnímu stylu. Spoustu mi to dalo, ale pro sportovce je to náročná kombinace a tady mi to umožnili. Covidové roky mi na jednu stranu docela pomohly, i když je blbé to říct, ale měli jsme výuku online a dokázal splnit vše za tři roky,

Výběr oboru byl spojen s tím, že jsi sportovkyně, nebo jsi k tomu měla vztah už dříve?
Výživa mě vždy zajímala a je tam vždycky ještě možnost jít na trenérskou školu, ale to mě nikdy nelákalo. Trenérem bych být nechtěla, možná u dětí, ale ne jako vrcholový trenér.

Zmínila jsi kombinaci vrcholového sportu a studia, že to není jednoduché. Jak jsi to skloubila?
Záleží na škole, univerzitě a jaké mají podmínky. Já si vždycky za nimi došla, individuálně se domluvila a umožnili mi to. Musela jsem tam ale také dojíždět, takže když jsem byla v Česku, nahrazovala jsem si hodiny. Jsem v tomto pečlivá.

Máš ideální sportovní věk. Kde jsou tvé sportovní sny, mety?
Mně by se asi líbilo, kdybychom měli Světový pohár v Novém Městě a tam se mi povedl skvělý výsledek. To bych chtěla ještě zažít, protože před pár lety se mi tam povedl skvělý závod a pamatuji si to doteď. Zajet si pěkný závod před našimi fanoušky.

Jaký konkrétní výsledek?
Nedávám si vyloženě cíle, ale když se dotknu pódia, budu ráda. Když do toho dám všechno, tak by se to mohlo povést i třeba v týmovém závodě. Rozhodně je olympiáda obrovská událost, ale já bych se spokojila i se Světovým pohárem.

Další olympijské hry Milano-Cortina budou situovány do Val di Fiemme, takže relativně blízko z Česka. Je to pro tebe velkým lákadlem?
Určitě, moje rodina a všichni už plánují, až vyrazí. Jsem ráda, že tam můžeme dojet autem, není to nikde daleko. Těším se na to, ale samozřejmě tam jsou zase velká očekávání.

Máš ráda tratě ve Val di Fiemme?
Myslím, že jsou velmi náročné. Končíme tam vždy Tour de Ski a ty distanční tratě jsou tam super.

Kateřina Neumannová, mim Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít