„Já jsem vždycky hodně běhala, ale v minulých sezonách mi do toho vždycky vlezlo nějaké zranění, což letos musím zaklepat. Byl to opravdu velmi náročný závod (juniorské mistrovství Evropy v běhu do vrchu, pozn. red.) a překvapil mě jeho vývoj. Nikdy se mi tak dobře neběželo, takže doufám, že se takhle budu ještě někdy cítit,“ popisuje Barbora Havlíčková.

Ideálně aby to bylo třeba hned v Argentině, kam ještě před startem lyžařské sezony odletí na juniorský světový šampionát v běhu do vrchu. Na ten se kvalifikovala právě na úspěšném mistrovství Evropy v Zermattu.

„Stát na stupních vítězů s českou vlajkou a slyšet českou hymnu ještě, když za námi byla dominanta Švýcarska Matterhorn, bylo strašně krásné,“ vzpomíná devatenáctiletá plavovláska, která se po odchodu od trenéra Martina Koukala připravuje pod dohledem svého otce.

S cestou do Argentiny váhala kvůli finišující přípravě na sněhu, ale nakonec odletí. A až po návratu pojede trénovat do Livigna a do sezony vstoupí o něco později.

„Lyžování je pro mě určitě priorita. Běhání a vše okolo mám v rámci přípravy a hrozně mě to baví. Je super, že se dají takto skloubit dohromady,“ těší Barboru Havlíčkovou, která nemá v plánu napodobit Evu Vrabcovou Nývltovou někdejší běžkyni na lyžích a nyní úspěšnou atletku.

„Jsem taková, že kdyby to šlo, tak bych lyžovala celý rok. Na konci března toho sice mám trochu plné zuby, ale pak dva týdny není sníh, a mně to strašně chybí. Je škoda, že se tady nedá lyžovat celý rok. Běh je ale super, kór u nás na Šumavě, kde vezmu tenisky, vyběhnu z baráku a úplně vypnu. Někdo chodí třeba s kamarády do hospody, já si chodím zaběhat, když si chci vyčistit hlavu,“ přiznává Barbora Havlíčková, kterou čeká poslední juniorská sezona.

Během ní by si ale měla odbýt už také premiéru ve Světovém poháru mezi dospělými a to při domácí lednové zastávce v Novém Městě na Moravě.

Jakub Kanta Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít