„Určitě se to překlopilo, ta tráva mi pomohla,“ vzpomíná Kvitová na Wimbledon. Ten sice odehrála se zánětem zápěstí a pod prášky, ale už tam měla ze svých výkonů lepší pocity než třeba v prvních měsících roku.

Těsně před tím vyhrála turnaj v Eastbourne a ani konec na travnatém grandslamu po těsné porážce od Španělky Badosové nebrala jako nějaký nezdar.

Navíc hned další den dostala výjimečnou příležitost oslavit 100 let tamního Centre Courtu a po boku velkých šampionů třeba i Rogera Federera, Rafaela Nadala či Novaka Djokoviće nastoupila v šatech na své nejoblíbenější tenisové místo, na kterém v letech 2011 a 2014 triumfovala. 

„Předtím, než jsme šli na kurt, jsme byli v takové velké místnosti, kde jsme byli úplně všichni hráči bez manažerů. To bylo neuvěřitelné,“ vypráví Kvitová.

A nebyl to jediný velký zážitek z letošního Wimbledonu, ten další přesahuje tenisové dvorce, protože ji trenér a přítel Jiří Vaněk požádal o ruku.

Čerstvě zasnoubená tenistka se od té doby stihla uzdravit, a díky povedenému turnaji v Cincinnati také zase mnohem víc usmívat na kurtu. 

„Po Wimbledonu jsem zase trpěla s rukou. A tak to mám celou sezonu, že hraju, ale vlastně nehraju. Je to potácení se s bolestmi, nejde úplně trénovat. Naštěstí se to potom zlepšilo, což mi dodalo psychický klid,“ vysvětluje.

Do svého patnáctého US Open vstoupí Petra Kvitová zápasem proti Andrejevové z Ruska. A právě newyorský grandslam je jediným ze čtyř největších turnajů, na kterém startovala nepřetržitě od své premiéry v roce 2008. 

„Nejhorší je, že je to daleko z hotelu, jinak je to dobré,“ naráží Kvitová i na to, že na dlouho nepříliš oblíbeném turnaji měla v posledních deseti letech zřejmě nejstabilnější výsledky, se dvěma čtvrtfinálovými a dalšími třemi osmifinálovými účastmi.

Jaroslav Plašil Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít