Karolíno, předně gratuluji k vynikajícímu turnaji. Jste na sebe pyšná, nebo je těžké o tom takhle bezprostředně po semifinálové porážce přemýšlet?
Asi potřebuju nějaký čas, abych to zpracovala, z dneška jsem samozřejmě smutná. Ale výsledek je super, semifinále grandslamu jsem uhrála poprvé v životě. Porazila jsem tu hodně kvalitních hráček a můžu si z toho odnést dost pozitivních věcí.

Už od přípravného turnaje v Melbourne vás zlobil břišní sval. Berete to tak, že jste s tím zraněním uhrála maximum, nebo tam byly ještě nějaké rezervy?
S přibývajícími zápasy ten sval samozřejmě lepší nebyl, spíš naopak. Ale i tak šel dnešní zápas vyhrát.

Co k tomu chybělo?
Chtělo to lépe chytit začátek utkání. Na konci to bylo takové na poslední chvíli, ale i tak jsem měla šance to ještě otočit. Bohužel jsem v závěru nehrála nejlépe, to mě trochu mrzí.

Věříte, že si podobnou šanci ještě vybojujete? Že jste si teď dokázala i na grandslamu, že můžete dojít daleko?
Rozhodně věřím, že tohle je spíš začátek než konec. Některé prohry bolí víc, ale většinou to mám tak, že mě porážky motivují k další práci.

Teď jste rozšiřovala svůj tým, co dalšího ještě můžete v nejbližší době udělat, abyste šla stále nahoru?
Napadá mě hlavně si udržet lidi, které mám kolem sebe, a nepřestávat pracovat. V týmu mám skvělé lidi a jde to nahoru.

Těšíte se, až je zase uvidíte? Už to muselo být dlouhé být tady bez nejbližších a svého obvyklého týmu.
Doma je zima, na to se moc netěším, ale na rodinu i na celý tým se moc těším. Budeme to moct konečně celé probrat.

Jaké jsou vaše nejbližší plány?
Z turnaje v Dauhá jsem se kvůli břišnímu svalu odhlásila, abych ho trochu doléčila. Takže pak až turnaj v Dubaji.

Jaroslav Plašil Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít