Lukáš Helešic z dvojky bez kormidelníka už vyhlíží příští sezonu. „Na jaře nám to šlo. Musíme najít cestu, aby nám to šlo i na podzim v září, kdy bude kvalifikace na olympiádu,“ říká s odkazem na světový šampionát 2019.

Z toho se bude postupovat na olympijské hry 2020. Jistotu dává účast ve velkém finále. Dostat se mezi nejlepší šestku se ale zatím na mistrovství světa nadějné posádce nedaří

„Semifinále je nejtěžší závod. Tři lodě jdou do finále A, všichni tam chtějí. To je psychicky náročné. Když už jste v áčku, asi už je to o něčem jiném. Zatím to nevím, snad vám to příští rok řeknu,“ doufá Helešic.

Je jasné i ze slov Lukáše Helešice, že pokud má člověk výkonnost a je zdravý, hraje významnou roli psychika, umění srovnat se s důležitostí závodu

„Když tam jsou ti, co umějí jet o medaile, tak se přeci jenom jede trochu sklíčeněji. Je tam větší tlak, člověk maká víc, než by loď snesla, a jede pomaleji,“ popisuje Miroslav Vraštil.

Letos jezdí dvojskif lehkých vah, tedy olympijskou disciplínu, a také se na velkých akcích nedostává do velkého finále.

„Už to dělám docela dlouho, s každým závodem se něco nového naučím. Škoda, že hlava si to úplně nepamatuje a trvá jí to, než si to zase tréninkem obnoví. Myslím ale, že jsme udělali velký pokrok,“ věří Vraštil.

Velký pokrok určitě udělala dvojka bez kormidelníka Podrazil, Helešic, která v této sezóně sbírala medailová ocenění ve Světových pohárech, a jeden závod série i vyhrála. Nároky na výsledky a očekávání se tak zvýšily.

„Člověk se s tím musí vypořádat sám. V lodi se uklidnit, soustředit se na veslování a neposlouchat ostatní okolo. I stát před novináři je pro nás něco nového,“ přiznává Helešic.

Lukáš Helešic ale věří, že se v posádce postupně se vším vyrovnají. A pak by mohla přijít nejenom pouze vytoužená účast ve finále na velké akci.

Mirko Vasić Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít