Nechtěl jsem 65 milionů, ale abychom dostali prostě nejvíc, řekl Jansta ohledně rozdělování dotací u soudu
Obžalovaný předseda České unie sportu (ČUS) Miroslav Jansta v pátek u soudu vypověděl, že ohledně rozdělování sportovních dotací mu šlo o princip, ne o konkrétní částku. Vadilo mu, že ČUS měla jakožto svaz s největší členskou základnou dostat méně peněz než Český olympijský výbor (ČOV).
Obžaloba klade Janstovi za vinu, že kvůli zvýšení státní podpory pro ČUS činil protiprávní kroky a že výši schválené částky ovlivnil přes sekretáře unie, kterého dosadil do ministerské komise.
Fotbal je pro dělníky, po Ivánkovi jsem byl toxickej, řekl Pelta u soudu. Připomeňte si další jeho výroky
Číst článek
„Největší spolek (ČUS) měl zase dostat míň než spolek, který nemá členskou základnu,“ uvedl advokát Jansta u pražského městského soudu. „Nechtěl jsem 65 milionů, chtěl jsem, abychom dostali prostě nejvíc,“ podotkl k rozdělování peněz v ministerském neinvestičním dotačním programu III.
Státní zástupce tvrdí, že Jansta nejméně od 12. ledna 2017 nezákonně zasahoval do rozdělování dotačních prostředků. Mimo jiné mu vyčítá, že po spoluobžalované tehdejší náměstkyni ministerstva Simoně Kratochvílové požadoval, aby se na procesu rozdělování podílel jeho podřízený Jan Boháč. „Paní náměstkyně se mě ptala, koho bych jí doporučil do expertní komise, tak jsem doporučil pana Boháče. Ne z důvodu, že byl generální sekretář ČUS, ale protože měl přehled,“ řekl k tomu Jansta.
Interní informace
Obžaloba dále uvádí, že Boháč Janstovi poskytl interní informace z jednání komise - konkrétně, že ČUS má dostat 48,5 milionu a také kolik peněz má obdržet ČOV a Česká obec sokolská. Jansta pak volal Kratochvílové a sdělil jí, že největší organizace nemůže dostat jen 48,5 milionu, že je potřeba pokrátit dotaci pro ČOV a že sokolové mají dostat podporu z jiného programu.
„Boháč se dozvěděl o návrhu rozdělení peněz, který vůbec neodpovídal tomu, na čem jsme se konsenzuálně dohodli na radách. Cítil jsem povinnost okamžitě o tom informovat náměstkyni, která za to byla odpovědná,“ uvedl k tomu Jansta. Věc podle svých slov probíral jak s Kratochvílovou, tak i s tehdejší ministryní Kateřinou Valachovou (ČSSD), a obě ho prý uklidnily, že „se to bude řešit“.
„Kdyby se paní ministryně Valachová nestyděla říct, jak to bylo, nemuseli jsme tady stát. O tom všem věděla. Říkala mi: všechno vím, všechno vím, Simona mi všechno řekla,“ poznamenal Jansta. Valachová po obvinění své někdejší spolubydlící Kratochvílové rezignovala na funkci, v kauze má postavení svědka.
Kontakt s Břízou
Změnu v rozdělení peněz Jansta podle obžaloby požadoval i po řediteli ministerského odboru sportu, spoluobžalovaném Zdeňku Břízovi. Jansta nepopřel, že s Břízou věc řešil. „Je pro mě záruka čestnosti. Komunikoval s námi o problémech, nedělal rozdíly, hledal konsenzus, snažil se mě uklidnit. Mám výbušnou povahu, chtěl jsem to řešit mediálně absolutně všude,“ popsal.
‚Kašpaři‘ na ministerstvu a ‚fotbal pro dělnickou třídu‘. Obžalovaný Miroslav Pelta vypovídal u soudu
Číst článek
Obžaloba dále uvádí, že Boháč upravil metodiku, na jejímž základě pak expertní komise odsouhlasila pro ČUS 60 milionů, pro ČOV 50 milionů a pro Českou obec sokolskou 46,2 milionu korun. „Napsal bych dopis premiérovi, prezidentovi. Nepodepsal bych akceptaci a ministr by měl politický problém. Nedostal bych peníze a vzniklo by napětí,“ odpověděl Jansta na dotaz soudkyně, co by dělal, kdyby byla ČUS přiznána původní částka 48,5 milionu.
Kromě Jansty, Boháče, Kratochvílové, Břízy a ČUS čelí stíhání v kauze manipulace s dotacemi také Fotbalová asociace ČR a její bývalý šéf Miroslav Pelta. Všichni vinu odmítají. Hrozí jim pět až 12 let vězení.
