Tour de France i další klasiky vnímají cyklisté daleko silněji než olympijský závod, říká Svorada
Hostem pořadu Páteční finiš Kateřiny Neumannové byl bývalý profesionální cyklista Ján Svorada. Rodák z Trenčína, který během bohaté kariéry vyhrál tři etapy na Tour de France, pět na italském Giru a další tři na španělské Vueltě, odpovídal na otázky, proč mu více seděly dojezdy ve sprintu než v kopcích a na jakém kole se nyní nejraději projede.
Honzo, během závodní kariéry jste byl hlavně sprinterem. Jak jste na vícedenních závodech přežíval vrchařské etapy, aby jste vždy dojel v limitu?
Hlavně v začátku mé kariéry u profesionálů jsem měl problémy, protože jsem nebyl zvyklý na tak dlouhé a náročné kopce. Postupem času, kdy jsem se dostával na závody do zahraničí, tak pro mě každá etapa byla tréninkem na ty náročné vícedenní soutěže. Vybudoval jsem si potřebnou silovou vytrvalost a při dobré formě už pro mě nebyl problém dokončit etapu v takzvaném gruppetu.
Páteční finiš
Svého hosta zpovídá bývalá běžkyně na lyžích, olympijská vítězka ze ZOH v Turíně 2006, šestinásobná olympijská medailistka a dvojnásobná mistryně světa Kateřina Neumannová. Poslouchejte každý pátek od 10.00 na Radiožurnálu Sport nebo na serveru iROZHLAS.
Pod pěti olympijskými kruhy jste startoval hned třikrát. Co pro cyklisty start na této vrcholné akci znamená?
Cyklistika má poměrně silnou historii a důležité závody jako Tour de France, světový šampionát, klasiky typu Kolem Flander a podobně. Myslím si, že spousta cyklistů tyto akce vnímá daleko silněji než olympiádu. Nehledě na to, že silniční cyklistika je týmový sport a na olympijské hry se startovní místa přidělují na základě bodového ohodnocení státu. Je pak těžké jako jediný zástupce státu bojovat například proti osmičlennému týmu. Když si vzpomenu na svoji účast v Atlantě, tak tam jsem za Českou republiku startoval sám. Není pak lehké vymýšlet nějakou taktiku. Důvodem je i to, že v profesionálním cyklistickém týmu je o závodníka lépe postaráno než na olympijských hrách, což je ale z hlediska počtu startujících pochopitelné.
Měl jste po skončení kariéry na stole i nabídky trénovat mladé cyklisty, kterým byste mohl předávat zkušenosti?
Nikdo se mě nesnažil tímhle směrem lámat. Ani si nejsem jist, zda by to bylo to pravé ořechové pro mě. Cyklistiku miluji, ale trénování by mě aktuálně ani nebavilo. Člověk je vyčerpaný z toho věčného cestování a asi by mě život v týmovém autě a pořád na jiných hotelech nenaplňoval.
Jak Svoradovi po skončení kariéry funguje byznys s cyklistickým vybavením? Jak často si bývalý závodník sedne do cyklistického sedla? Myslí si, že může vyrůst nějaký následovník po Peterovi Saganovi? Užijte si rozhovor s bývalým vynikajícím spurterem a poslouchejte Radiožurnál Sport, kde budeme monitorovat to nejdůležitější z letošního 109. ročníku Tour de France.
