'Když je člověk bez radosti, jde to hůř.' Cyklokrosař Šimůnek ukončil sezonu, možná celou kariéru
Radomír Šimůnek se v roce 2016 stal cyklokrosovým mistrem republiky. Stříbro má ve své sbírce ze světových šampionátů v juniorské kategorii i mezi jezdci do 23 let. Další cenný kov ovšem s největší pravděpodobností nepřidá. Plzeňský závodník se rozhodl přerušit cyklokrosovou kariéru.
„Motivace a radost. To jsou hlavní aspekty, které mě donutily, abych skončil a koukal na život trošku jinak. 14. února se mi narodil kluk, to k tomu taky přispělo. Když je člověk bez radosti ze sportu, jde to hůř. Čas, který mám, se snažím užívat s rodinou. Neválím se doma na gauči, snažím se žít trošku aktivně, práci mám, takže si nemůžu na nic stěžovat,“ říká Radiožurnálu Radomír Šimůnek.
Cyklokrosové tituly vybojovali Havlíková a Boroš. Šimůnka po pádu propustili z nemocnice
Číst článek
34letý mistr republiky z minulého roku už postrádal motivaci každé ráno vstávat a jít na kolo s vyhlídkou na závody. Zatím nechce mluvit o tom, že jeho cyklokrosová kariéra definitivně skončila. Reálně ale návratu do terénu moc šancí nedává.
„Malinká naděje tam je, ale spíš bych se přikláněl k tomu, že už se nikdy nevrátím. Ale nechci říkat rezolutní ne, ani ano, že bych se příští týden nebo příští rok vrátil. Uvidíme, jak dál, jak mě všechno bude bavit,“ přemýšlí.
Cyklokros mu mnohé vzal, ale především dal. Kromě zlata z republikového šampionátu se prosadil i na světových šampionátech. V juniorské kategorii i mezi jezdci do 23 let vybojoval v letech 2001 a 2005 stříbro.
„Cyklokros mi dal spoustu zážitků, kontaktů a věcí, co jsem mohl nově poznat. Vnímal jsem to už od taťuldy, který byl v kolotoči už hrozně dlouho. Dal mi zkušenosti a rady, kterých jsem si pak jen užíval,“ připomněl svého otce, trojnásobného mistra světa.
Syn může pokračovat v dobrých šlépějích
„Nemůžu říct, že bylo úspěchů extrémně moc, ale dalo mi to spoustu krásných momentů. Jsem šťastný, že jsem mohl být deset let v Belgii na té nejvyšší úrovni. Celá kariéra byla pozitivní a rád se za ní budu ohlížet,“ říká.
Možná příjmení Šimůnek ovšem z cyklokrosových tratí nadobro nezmizí. Třeba za pár let se objeví v terénu jeho syn.
„Proč ne? S manželkou jsme říkali, že pokud bude chtít hrát na flétnu, ať hraje na flétnu. Já bych jako otec byl hrdý, kdyby hrál třeba hokej, ten mám taky rád. Uvidíme, ať se vrátí třeba na kole, bude pokračovat v dobrých šlépějích,“ dodává Radomír Šimůnek.
