Krásný pocit vstřelit gól na domácím mistrovství, říká Beránek. Během volných dní válí v ping pongu
Jeho hlavním úkolem je společně s Jakubem Flekem a Jáchymem Kondelíkem znepříjemňovat hru soupeři a získávat puky. Útočník Ondřej Beránek ale na domácím šampionátu už vstřelil i gól. V exkluzivním rozhovoru pro Radiožurnál Sport prozradil, jestli ho slavil s rodinou a jak obvykle vypadá den českých reprezentantů, když na turnaji nemají zápasový den. Poznávají ho lidé mimo stadion?
Ondřeji, v dresu národního týmu za sebou máte zatím neúspěšný šampionát v Tampere a nyní hrajete podruhé na mistrovství světa a hned na domácím turnaji. Jaký je to pro vás rozdíl?
Rozdíl je obrovský. Ať už z pohledu, že hrajeme na domácí půdě a před skvělou diváckou kulisou, ale také je na nás velký tlak.
Zažil jste někdy, aby vám fandila O2 aréna?
Takhle určitě ne.
Jak hodnotíte čtyři zápasy, po kterých jste na turnaji získali devět bodů?
Výsledky docela ujdou. První zápas proti Finům jsme hráli výborně týmově na 0:0 a urvali to v nájezdech. Proti Norsku jsme se postupně zlepšovali. Prohrávali jsme 1:3, ale při obratu skóre se ukázala síla týmu. Postupnými krůčky jdeme nahoru.
První trefa na šampionátu
Proti Norsku jste vstřelil první gól na světovém šampionátu. Jaký to byl pocit?
Bylo to krásné. Ani nedokážu popsat, jak skvělé bylo, když vybouchly najednou emoce u sedmnácti tisíc lidí. Postupem času si to asi uvědomím ještě mnohem víc.
Jako první si to uvědomil asi Jakub Flek, který rychle jel lovit puk do norské branky, poděkoval jste mu?
Samozřejmě. Moc dobře věděl, že to je můj první gól na světovém šampionátu. Bohužel nyní jsou v puku čipy, takže nám ho nenechají. Je to škoda, ale samozřejmě jsem Kubovi poděkoval za ochotu.
Dostal jste alespoň nějakou imitaci?
Ano. Kustodi už mi tam nalepili pásku s infem, že to byl můj první gól. Bylo to připravené už po zápase.
Kdy jste vůbec začal věřit, že si zahrajete na mistrovství světa?
Pomalu jsem to všechno sbíral. Šel jsem v přípravě týden po týdnu, zápas po zápase. Nikdy jsem nevěděl, co se může stát. Nakonec to dopadlo tak, že jsem nominovaný a pořád jsem čekal, zda budu hrát, nebo ne. Dostal jsem šanci hned v prvním zápase, proto jsem chtěl odvést hned maximum. Chtěl jsem trenérům i týmu vrátit to, že mi dali šanci. Nesmírně si toho vážím.
Parťák Flek
Od čtvrté formace se většinou očekává, že bude bránit. Vy jste ale s Jáchymem Kondelíkem a Jakubem Flekem hodně bodově úspěšní. Máte i od trenérů pokyny, že nemáte bránit, ale dávat góly?
Jako čtvrtá lajna jsme dostali úkol, že chceme brát soupeři, co nejvíc sil. Preferujeme s Kubou i Jáchymem rychlou hru. Jak je vidět, puky získáváme, do šancí se dostáváme, takže když přidáme nějaký ten gól, tak je to jenom dobře.
Kde se ve vás s Jakubem Flekem bere taková rychlost?
Prostě chceme, aby nás soupeř musel, co nejvíc na ledě honit. Lajnu máme vyváženou, protože Jáchym to hlídá z pohledu do defenzivy a umí nás podpořit i směrem dopředu.
Jaký je parťák Jakub Flek, s kterým jste toho zažil hodně v Karlových Varech už v mládežnických kategoriích. Nepřejídáte se ho už trochu?
Ne. Je to super kluk i do života. Kariérou jsme spolu procházeli skoro pořád.
Jak vzpomínáte na mládežnickou obdobu KHL, kde jste v dresu Karlových Varů působil?
Byl to nejdůležitější krok kariéry, protože to v tu dobu bylo odskočené od extraligy. Těžko by se hledala jiná soutěž, která by se vyspělostí hráčů a rychlostí vyrovnala. Posbírali jsme hodně zkušeností, které jsme využili i do dospělého hokeje.
Vzpomínáte s Jakubem Flekem teď během šampionátu třeba na to, jak jste létali do Čeljabinsku?
Když máme prostor si sednout a popovídat, tak si zavzpomínáme. Nejkrásnější vzpomínky jsou na to, jak jsme spali na bázích u vojáků. Bylo tam půl metru sněhu, jeli jsme třicet minut lesem a všude okolo byli jen vojáci. Pro nás jako mladé to byl krásný zážitek.
Viděl jsem vás s Jáchymem Kondelíkem, jak se procházíte mezi fanoušky a oni vás vůbec nepoznali...
To je dobře. Říkali jsme si, že je dobře, že nás fanoušci tolik neznají a nezastavují nás třeba jako Radko Gudase nebo Ondru Paláta. Fanoušci z Českých Budějovic nebo Karlových Varů nás poznávají a chtějí fotku, ale jinak máme klid. I když třetí, čtvrtý zápas už jsme trochu víc na očích, takže nějaká ta fotka přijde.
Jak na šampionátu vyplňujete volný čas?
Především se chci soustředit na šampionát. Rodina chápe, že to tak mám nastavené. Vždy mě přijdou podpořit na zápas a pak jedou domů.
Jak děti vnímaly, že jste dal gól proti Norsku?
Moje paní mi posílala, když vyjížděla z Karlových Varů, že syn nakreslil vzkaz: „táto, dej góla.“ Poslala mi to před zápasem, takže jsem rád, že to tak krásně vyšlo.
Ping pong
Když není rodina s vámi, tak trávíte den volna jak?
Když se nehraje zápas, tak máme trénink, regeneraci, dobrý oběd, hodinku si pospíme na hotelu a jdeme se třeba projít na kafe. Máme tu stůl na ping pong, tak si občas zahrajeme.
Kdo zatím vyhrává v ping pongu?
Měl jsem štěstí a zatím mi to jde.
Soutěživost u hokejistů bývá někdy hodně velká. Není to někdy na výměnu pálek?
To zas ne. Samozřejmě nějaké narážky proběhnou a je to fajn zpestření.
Co dobrého si dáváte k obědu?
Ten kuchař z Třince je tady opravdu výborný. Ať už je to steak ze svíčkové, pomalu tažené hovězí nebo krevety. Jsme moc rádi, že nám tak vyváří.
Když se po večerním zápase dostanete z haly třeba v půl jedné v noci na hotel, tak ještě jíte?
Ano, jíme. To jsou pak třeba právě ty steaky. Po zápase je hlad a musíme energii doplnit. Když si člověk dá steak, tak se zase docela špatně usíná. Jsme profesionálové a musíme si s tím poradit.
Teď se vám usíná špatně možná kvůli steaku, ale jak to bylo se spánkem před šampionátem?
Pro nás mladší hráče to bylo plno pocitů očekávání a trémy. Myslím si, že panovala zdravá nervozita.
Před duelem s Rakouskem máte relativně dlouhé volno. Budete na zápas myslet až během pátka?
Už dnes se budeme připravovat. Večer budeme mít meeting, kdy budeme řešit, jak Rakousko hraje. Na zítřejším tréninku už budeme dolaďovat věci, které budou potřeba.
Možná si pustíte poslední třetinu Rakouska proti Kanadě, ne?
Nebudeme. Viděli jsme to na vlastní oči. Klobouk dolů před Rakouskem. Už proti Švýcarsku předvedli skvělý výkon, kdy rozhodující gól inkasovali až v samotném závěru. Musíme do zápasu jít s pokorou, aby se nám nestalo něco podobného, jako Kanadě.
Bavíte se s Jakubem Flekem o výběru Rakouska, protože on zažil v roce 2022 nepříjemnou porážku s tímto soupeřem?
Vždy se o tom bavíme až ten den. Rakousko bude těžký soupeř, ale pro nás se nic nemění. Pro nás bude důležité zase hrát u nich a brát jim puky.
Před zápasem se vaše formace sejde někde pohromadě?
Sedíme vedle sebe, takže si to říkáme hned v šatně.
Očekával jste, že při zápasech českého týmu bude v hale takový hluk a bude se fandit v takovém stylu?
Očekával jsem to. Máme jedny z nejlepších fanoušků na světě. Když se do toho pustí celá aréna, tak to vypadá, jak kdyby měla hala najednou spadnout. Přál bych to zažít každému. Je to perfektní.
