‚Konečně soupeř gratuloval mně a ne já soupeři.‘ Svačina uspěl v extraligovém finále na pátý pokus
Na krku zlatá medaile, na ledě zlaté konfety a slavit a slavit. Tak to vypadalo v Třinci pár minut poté, co domácí Oceláři získali mistrovský titul v extralize. Ve finále porazili Liberec 4:2 a stejným poměrem to bylo i v sérii. Svůj první titul získal třinecký útočník Vladimír Svačina, který zvládl finále na pátý pokus.
Moc dobře víte, jaké to je být v extralize druhý. Jaké je to být první?
Zatím to nejde moc popsat, protože se to musí trošku vstřebat. Je to strašně čerstvé a pamatuju si, jak nějaký hráč prohlásil, že je strašně těžké ten titul vyhrát, ale ještě těžší to pořádně oslavit. Takže to největší teprve přijde.
‚Konečně soupeř gratuloval mně a ne já soupeři.‘ Svačina na pátý pokus uspěl v extraligovém finále
Zkusme ještě chvíli mluvit o hokeji. Jaká byla ta finálová série z vašeho pohledu? Liberečtí říkali, že rozhodovaly maličkosti. Co podle vás?
Souhlasím. Každý zápas byl strašně vyrovnaný. Jedna střela, jedna teč rozhodla. Nebyli jsme lepší my, nebyli lepší oni.
Jaké budou oslavy?
Nevím. Já jsem to nezažil, takže netuším, ale chci si je pamatovat, takže určitě nestojí za to to přehnat, aby člověku bylo blbě. Lepší je pít rozumně, ať z toho člověk něco má.
Chvíli máte na krku zlatou medaili. Stihlo se vám už něco odehrát v hlavě?
Že to konečně přišlo, že konečně soupeř gratuloval mně a ne já soupeři, protože bylo vždycky strašně těžké zadržet slzy, gratulovat a dívat se na soupeře jak slaví. Jsem rád, že jsem byl tentokrát na té druhé straně.
