Domácí fanoušci, ať už oděni do bílých obleků dišdašů anebo do obyčejných triček a kalhot, začali hned s úvodním hvizdem bubnovat a skandovat. Pokud ale jde o jejich počet, na tribunu jich zavítalo jen něco přes pět set. „Když to oni v tom prvním poločase spustili, nevěděl jsem, jestli mám hrát fotbal anebo jít tančit do rytmu,“ řekl pro Radiožurnál obránce Vladimír Coufal.

Přidělení pořádání mistrovství světa přitom Katařané bouřlivě oslavovali. Paní Sama z organizačního výboru šampionátu pouští záběry zcela zaplněného prostranství u tržiště Souk Waqhif. Prý tam tehdy 2. prosince 2010 taky byla a pak se slavilo dobrých pár týdnů. I pan Ahmed z islámského kulturního centra v Dauhá myšlenku pořádat turnaj podporuje. „Fotbal je jazyk, kterým mluví lidé všech národností. Proto myslím chtějí všechny země pořádat fotbalové mistrovství světa,“ uvedl.

Navíc i podle českého marketingového experta žijícího v Dauhá Martina Jaroše je fotbal v Kataru sportem číslo jedna. „Když po víkendu přijdu do práce, tak i ženský se ptají, jestli jsem viděl, jak hezky hrála Barcelona 3:1 s nějakým španělským mančaftem, který ani neznám.“

V televizi Katařané fotbal sledují, ale na stadion moc z nich nevyrazí , a to platí jak pro reprezentační, tak ligová utkání. Své o tom ví fyzioterapeut týmu Al Ahli Antonín Fučík. „Ty silné týmy mají větší kotel, ale třeba v tom mém týmu, Al Ahli, je kotel malinký. Myslím, že lidé zlenivěli, takže na fotbal moc nechodí.“

Martin Jaroš však má za to, že až za pět let dorazí do Kataru ty největší fotbalové hvězdy planety, bude to jiné. „Myslím si, že do toho mistrovství budou úplně zbláznění,“ předpovídá Martin Jaroš s tím, že by se na světovém šampionátu 2022 rád dočkal reprízy souboje Česka s Katarem, aby si i on svátek fotbalu užil naplno.

Jan Suchan, ves Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít