Titul i boj o záchranu. 'Slavii mám v srdci,' říká končící kapitán Bílek
Zažil období, kdy Slavia hrála o záchranu a hráči nedostávali výplatu. Přesto zůstal, později se stal kapitánem a letos se dočkal titulu i návratu do evropských pohárů. Fotbalista Jiří Bílek nyní končí kariéru. „Ty jo, poslední rozhovor v roli hráče. Uteklo to jako voda," říká v rozhovoru pro Radiožurnál.
Bojíte se konce kariéry?
Něco končí, ale taky něco nového začíná. Teď cítím nejistotu, protože celý život jsem hrál fotbal. Na hřišti i v kabině jsem si jistý, ale teď přicházím do něčeho, co neznám. Do tak zvaného normálního života. Těším se.
Jak jste se rozhodoval?
Bylo by to těžší, kdybych nastupoval, ale poslední rok už jsem toho moc nenahrál. Mojí rolí bylo tmelit kabinu a pomáhat mladším hráčům. Ze hřiště jsem se pomalu vytrácel a zapomínal jsem pocity aktivního fotbalisty. Pak z čirého nebe přišla nabídka, abych ve Slavii začal pracovat ve sportovním úseku. Je to pro mě výhra, ale taky výzva a čest. Chtěl bych Slavii vrátit, co do mě vkládá.
Jinde už jste pokračovat nechtěl?
Přemýšlel jsem nad tím, ale nemá to smysl. Oddaloval bych něco, co by stejně přišlo. Ve Slavii jsem spokojený. Našel jsem tady super partu lidí, které mám rád. Je tady top kvalita. Jít dolů se mi nechce.
Dokázal jste si představit, když jste v roce 2014 do Slavie přišel, že k ní získáte takový vztah?
To ne, ale pěkný vztah jsem si vytvořil ke každému klubu, kde jsem působil. Každopádně tady ve Slavii jsem našel něco, co jsem jinde nezažil. Mám Slavii v srdci.
Přitom jste s fotbalem začínal ve Spartě.
Ale nikdy jsem tam nenakoukl do áčka. Pak jsem byl v Neratovicích, Blšanech... Když jsem do Slavie přišel, tak jsem se jako sparťan necítil. To už jsem měl bližší vztah k Liberci nebo Kaiserslauternu.
Titul? Neskutečná jízda
Jak vám bylo, když na začátku vašeho angažmá hrála Slavia jen o záchranu?
Naivně jsem věřil, že budeme hrát o titul, protože tady byli skvělí hráči. Ze začátku to tak i vypadalo, když jsme po čtyřech kolech byli první. Ale potom se to otočilo - byla tady špatná ekonomická situace a trochu mi to otevřelo oči. Nikdo si neuvědomoval, jak je situace vážná.
Několik měsíců jste byli bez výplaty. Hodně těžké období?
Samozřejmě to nebylo nic příjemného. Poprvé jsem to zažil v Blšanech, ale tehdy mi bylo devatenáct a peníze mi dávali rodiče. A tady ve Slavii? Byly to asi čtyři měsíce. Říkali nám, že peníze dostaneme za týden, za měsíc... A nakonec jsme je dostali až s novými majiteli.
Tehdy nebyla daleko ani insolvence.
Nezbývalo než věřit. Nepřipouštěl jsem si, že by velký klub jako Slavia mohl zbankrotovat. Nevím, co se mohlo stát. Jestli by Slavia zanikla, koupili ji fanoušci... Ne, takové věci jsme si nepřipouštěli.
Jiří Bílek
*4. listopadu 1983 v Praze
Ligová Kariéra: 2003 – 2006 Chmel Blšany, 2006 – 2009 Slovan Liberec, 2009 – 2012 1. FC Kaiserslautern, 2012 – 2014 Zagleie Lubin, 2014 – 2017 Slavia Praha.
Největší úspěchy: 2x mistr české ligy, 2005/06 se Slovanem Liberec, 2016/17 jako kapitán Slavie. Vítěz 2. německé Bundesligy s Kaiserslauternem.
O to víc jste si teď užíval poslední dva roky, které byly naopak úspěšné, ne?
My, co jsme zůstali, máme porovnání. Vidíme, co pro nás nový majitel dělá. Já osobně si toho hrozně vážím. To přece není normální - máte tady světové fotbalisty, šampiona Afriky...
Všechno vyvrcholilo letošním titulem. Jaké vám zůstanou vzpomínky?
Byl to nečekaný zažitek. Vždyť nám nevyšel začátek, po kterém s námi už nikdo nepočítal. Pak se povedla neskutečná jízda. Bylo to fajn. Když si vzpomenu na poslední utkání proti Brnu na Strahově, tak to byla fantazie.
A vy jste téhle partě dělal kapitána.
Beru to jako velkou čest a závazek. Kapitánskou pásku jsem přebíral po Martinu Latkovi, takže úroveň byla hodně vysoko. Snad se mi podařilo držet linii, ale to musí říct spoluhráči.
Když se za kariérou ohlédnete - kde vám bylo nejlíp?
Všude bylo něco. Byl jsem nahoře i dole. K nejhezčím chvílím patří tři první místa - v Liberci, Kaiserlauternu a tady ve Slavii. Na to nikdy nezapomenu.
Mrzí vás něco, co se vám během kariéry nepovedlo?
Nemrzí mě nic. Jsem s kariérou spokojený. Jasně, nedosáhl jsem třeba na reprezentaci, ale to je život. Dal jsem do toho maximum, co jsem mohl.
Kdy byla reprezentace nejblíž? Když jste hrál v Německu, nebo teď ve Slavii?
Asi když jsem byl v Německu, protože jsme postoupili do bundesligy a já se cítil dobře. Kdybych měl být objektivní, tak v reprezentaci asi byli lepší hráči než já, ale šanci jsem dostat mohl.
Nehrálo roli, že trenérem národního týmu byl váš strýc Michal Bílek?
To, že jsme byli příbuzní, mi spíš nepomohlo, než pomohlo. Ale on byl tehdy pod takovým tlakem, že si nedokážu představit, kdyby byl ještě navíc Bílek na hřišti. To nevím, co by lidi dělali.
Teď nastupujete do sportovního úseku Slavie. Už víte, co přesně budete dělat?
Čekáme, až do klubu nastoupí nový sportovní ředitel Honza Nezmar. Už spolu trošku komunikujeme. Měl bych být pod ním ve sportovním úseku a společně bychom se měli podílet na přípravě áčka.
Zároveň začnete studovat trenérskou licenci. Chcete být trenérem?
To je těžká otázka. Jednoznačně se chci v tomto směru vzdělávat a dozvědět se o fotbale víc, než vím teď. Pokud licenci udělám, tak půjdu i na profi. To se mi bude vždycky hodit.
Láká vás trénovat děti, nebo dospělé?
Jednoznačně dospělé. Kdybych dělal trenéra, tak bych chtěl být nejlepší trenér. Ne nejlepší dětský trenér.
