Výkupní ceny mléka padají, náklady zemědělců rostou. I díky požadavku bavorských mlékáren
Třetím rokem klesají výkupní ceny mléka a ani dotace od ministerstva zemědělství nestačí pokrývat ztráty. Zemědělci tedy potřebují snižovat náklady na produkci mléka. Jenomže teď přicházejí požadavky z některých německých mlékáren, podle kterých farmáři nesmějí používat ke krmení geneticky upravenou kukuřici a sóju. Náhrada je ale dražší.
Až korunou padesát musí zemědělci dotovat každý vyprodukovaný litr mléka. Jenom za únor klesly ceny o 30 haléřů.
„Denní dodávku mléka máme zhruba 22 tisíc litrů. Znamená to, že na mléce můžeme ztrátu odhadnout okolo 20 tisíc denně,“ říká Jiří Šindelář, předseda jednoho velkého zemědělského družstva na Benešovsku.
Výkupní ceny mléka padají, náklady zemědělců naopak rostou. Natáčela o tom Věra Hájková
Jejich ztráty na mléce rozhodně nepokryjí dotace a musí omezit náklady. V plánu je proto i snížení počtu dojnic o 100 kusů. Bojí se teď i toho, že budou muset začít používat krmivo, které není geneticky upravené.
„Znamenalo by to pro nás další náklady, protože geneticky neupravená sója nebo sójové šroty jsou dražší,“ vysvětluje Šindelář.
Na jedné tuně jde o dvoutisícový rozdíl. Přestat používat geneticky upravená krmiva musí podle Františka Jiroty, ředitele družstva, které vyjednává středočeským producentům mléka výkupní ceny, ti zemědělci, kteří dodávají do Bavorska.
Řada zemědělců tak musí během půl roku začít používat takzvaně čistá krmiva. Německé mlékárny slibují, že za to budou platit na litru o něco více, je ale otázka, jestli půjde vůbec tolik geneticky neupravené kukuřice a sóji sehnat. Třeba sója se do Evropy vozí hlavně z USA a tam má 88 procent produkce geneticky upravený kód.
Kdy se začne chovatelům dojnic blýskat na lepší časy, nikdo neví. Za poklesem výkupních cen je celoevropský nadbytek mléka kvůli uzavření ruského trhu a také to, že velké obchodní řetězce dávají přednost mléčným výrobkům ze zahraničí.
