Vojenští psovodi z Grabštejna odmítli v Afghánistánu hlídkovat. Teď stojí před soudem
Psovodi odmítli v Afghánistánu poslechnout nadřízeného a skončili za to v Liberci u soudu. Dva vojenské kynology z veterinární základny na Grabštejně žalobkyně viní z toho, že odmítli hlídkovat se zbraněmi a svými psi.
„Jsou obžalováni ze spáchání přečinu neuposlechnutí rozkazu, kterého se měli dopustit v květnu 2011 v provincii Lógar,“ vysvětlila obsah obžaloby státní zástupkyně Jana Býmová. První z psovodů měl podle obžaloby odmítnout rozkaz, kdy se měl během hodiny připravit se psem na hlídání vymezeného prostoru.
„Následně měl odmítnout splnit úkol spočívající v provedení pěší hlídky v nočních hodinách,“ doplnila Býmová. Druhý psovod taky podle žalobkyně neuposlechl rozkaz svého nadřízeného. Ten to ale odmítá.
„Držel jsem se vojenských předpisů, které mi ukládají, že pokud po mě někdo bude chtít strážní službu, tak musím být poučený, musí mi k tomu dát podmínky – to znamená musí mi říct co mám dělat, jak to mám dělat, co mám ovládat a musí mě k tomu proškolit,“ vysvětlil soudu.
‚Neexistuje univerzální voják‘
Obžalovaný kynolog tvrdí, že odmítl výzvu, ne rozkaz, který neměl patřičné náležitosti. Vysvětlil, že to udělal proto, aby zodpovědně chránil ostatní vojáky. Podle něj neexistuje univerzální voják. Kdyby chtěl parašutistu, přihlásil by se k parašutistům a ne k vojenským kynologům.
„Pokud mě ten člověk neproškolí, tak zbraní, která je 12,7, což ani není normální vojenská pěchotní zbraň, je to speciální zbraň, kterou ve 2. světové válce sestřelovali letadla. Takže jsem v podstatě s touto zbraní ani neměl co dělat,“ obhajoval se.
Grabštejnští psovodi nejsou podle druhého obžalovaného kynologa určeni pro strážní službu, ale pro vyhledávání výbušnin. V kleku přitom i předvedl, jaký problém představuje, když má zároveň střílet a ovládat psa: „Pokud si psovod, to ví každý, kdo psa má, klekne, tak ten pes si nemyslí, že se jde střílet, ale že si jdeme hrát. Takže po mě začal skákat a nechápal, že si nejdeme hrát,“ řekl.
Strach o bezpečnost násobil i fakt, že Talibanci údajně vypsali na likvidací psů zvláštní odměny. Vyslýchaní parašutisté z Chrudimi, kteří veleli oběma psovodům, připustili, že nic moc nevědí o výcviku služebních psů a jejich denním režimu. Do strážní služby a patrol psovody zařazovali proto, že si to vyžádali Američané.
Před soudem ale zaznělo, že ani velitel celého kontingentu neuvedl v bojovém rozkazu nic o povinnosti psovodů patrolovat v amerických autech MRAP, jak to chtěli výsadkáři. Velitel stráže Jiří Válek, kterému jeden ze psovodů odmítl jít na noční hlídku, u soudu řekl, že situaci řešil v klidu, jen to nahlásil nadřízeným a poslal do terénu jiného vojáka. „Já si o tom myslím své a to si nechám v hlavě.“
Podle soudce bude ještě hlavní líčení pokračovat výslechem dalších svědků. Oběma psovodům hrozí až pět let vězení.
