Ústavu duševního zdraví v Klecanech hrozí vracení dotace. Nemá rezonanci
Nově otevřenému Národnímu ústavu duševního zdraví ve středočeských Klecanech hrozí, že bude muset vrátit miliardovou evropskou dotaci. Ústav totiž nemá speciální magnetickou rezonanci, kterou vyrábí jen jediný výrobce na světě a která byla podmínkou pro přidělení peněz.
Podle ředitele ústavu Cyrila Höschla za to můžou byrokratické průtahy.
Nákup totiž musí schválit vláda. Rozhodnout by o tom měla na začátku dubna.
Höschl tvrdí, že jde o pilíř výzkumného programu zaměřeného na zobrazování mozku.
Většinu nákladů na stavbu Národního ústavu duševního zdraví pokryly dotace z evropských fondů. Budova stála 370 milionů korun, laboratorní vybavení dalších 300 milionů a stejnou částku využije ústav na rozjezd.
„Když sem přijde v létě audit, zjistí, že hlavní indikátor tady ještě není, a může se stát, že kdyby se projekt nesplnil, stát přijde o celou miliardu, což si všichni uvědomují, ale nikomu kromě nás to moc nevadí. Jsou dvě možnosti – buď to okamžitě koupit, anebo posunout nějak milník, což už není tak jednoduché,“ říká.
Ústav už navíc přijal 120 lidí, kteří teď nemohou pracovat, protože jim právě tato technologie chybí.
Ústav začne plně fungovat v lednu 2016
Miliardový projekt je jedním z pilířů reformy psychiatrické péče v Česku. Na 14 tisících metrech čtverečních budou vědečtí pracovníci zkoumat i léčit duševní choroby včetně poruch spánku, závislostí nebo stárnutí. Budou třeba hledat lepší metody léčby Alzheimerovy choroby, deprese nebo schizofrenie.
Národní ústav duševního zdraví vznikl koncem loňského roku z Psychiatrického centra Praha, které 53 let sídlilo v bohnické léčebně a v lednu se přestěhovalo do zkolaudovaných prostor v Klecanech. Ještě ale chybí některé další vybavení a technika - plný provoz zahájí ústav v lednu 2016.
Uplatnění v něm najde přes 200 výzkumníků a také skoro 200 vysokoškolských studentů a absolventů. Součástí unikátního centra inovativní medicíny zaměřené na duševní zdraví bude i klinika s 56 lůžky, ambulancí nebo několika denními stacionáři.
Lidí s duševními poruchami přibývá
Cesta k vybudování instituce začala už v 60. letech minulého století. Podle ředitele ústavu Cyrila Höschla ji Česko potřebuje ze tří důvodů.
Za prvé má výzkum chování a prožívání v České republice dlouhou tradici, konkrétně od roku 1961. Navíc by takové centrum mohlo zamezit tomu, aby vědecké kapacity odcházely do zahraničí. A na závěr je o něj celospolečenská poptávka - lidé v Česku se dožívají vyššího věku a s tím souvisí i fakt, že přibývá chronických a degenerativních onemocnění.
Rok od roku také přibývá pacientů s různými duševními poruchami.
