Létání v maskách a drakiáda. Na Rané u Loun proběhl další ročník létajícího karnevalu
Raná na Lounsku byla v sobotu dějištěm zajímavé podívané. Na tamním kopci stejného jména, který je symbolem paraglidingu, se létalo v kostýmech. Probíhal tam totiž další ročník oblíbeného létajícího karnevalu. Soutěžilo se o nejhezčí masku ať už létající či pozemní a v přesnosti přistání na cíl.
„Samozřejmě nám tam bude překážet ten kostým, který máme různě komplikovaný. Někdo třeba s pláštěm a tak podobně,“ prozradil Jiří Strnad, který měl akci na starosti. S rodinou měl v oblečení jasno. „Já jsem věrný své přezdívce Dracula, tak jsem zůstal za Draculu.“
I když byli ‘padáčkáři‘, jak si paraglidisté říkají, připraveni létat, nadšení jim trošku kazilo počasí. Mlha totiž objímala celé Lounsko a České Středohoří nevyjímaje.
Na Rané u Loun proběhl další ročník létajícího karnevalu. Natáčel tam redaktor Jan Bachorík
„Pro děti jsme chtěli udělat nějakou malou drakiádu, až se tady rozpustí mlha. Aby si zasoutěžily o nějaké sladkosti, a ať se trošku proběhnou venku na čerstvém vzduchu,“ říká Jiří Strnad, který je ale vedle Draculy hlavně tandemovým pilotem.
Kdo na akci v sobotu přišel, mohl si takový let vyzkoušet. Při letu se navíc prý může jen kochat. „Musí běžet, to je jediné co po lidech chceme. To ale není pro každého běžet do díry před sebou a doufat že se zvedneme. Jinak ale na pasažéra nejsou kladené žádné nároky,“ popisuje.
Na Ranou si přišli zalétat také rogalisté. Instruktor a milovník rogalového létání Emil Košťál ale žádné soupeření mezi padáčkáři a rogalisty nepřipouští. Naopak jsou jejich záliby na vrchu Raná hlavně o spolupráci.
„Žijeme velice krátce, vážím si padáčkářů i větroňářů, máme všichni vzduch a prostor, musíme se respektovat a vytvářet si podmínky, abychom lítali všichni,“ prozrazuje.
Ne všichni ale na Rané do oblak chtěli. Třeba malá Kateřina se spokojila se svým drakem. „Já jsem ještě nebyla s tátou, ale můj mladší bratr Kuba s ním už letěl. Ale já se bojím a ani mi to máma nedovolí,“ přiznává.
