Před 40 lety si mohli poprvé zákazníci nakoupit v pražském obchodním domě Kotva. V té době to byl pátý největší obchodní dům v Evropě. Stavba připomínající svým půdorysem včelí plástev vznikala podle návrhu Věry Machoninové a Vladimíra Machonina. Bývá považována za jednu z nejvýznamnějších českých staveb první poloviny 70. let.

15:15 10. února 2015 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Na náměstí Republiky dnes Kotvě konkurují nákupní centra Palladium nebo Bílá labuť. Vedení obchodního domu říká, že to má i své výhody, protože ostatní nákupní střediska přitáhnou do oblasti více zákazníků.

Na rozdíl od podobně starého obchodního domu Máj, který od roku 1996 patří britskému Tescu, se Kotva nikdy nestala součástí velkého maloobchodního řetězce.

Navíc čelila komplikovaným sporům o akcie. Situace se uklidnila až v březnu 2005, kdy budovu koupila irská společnost Markland a obchodní dům začala výrazně renovovat. Zatím do obnovy investovala 300 milionů korun.

Prostory Kotvy pronajímá firma obchodníkům, kterých je nyní zhruba 85. Podle generálního ředitele Kotvy Jaroslava Petrů zaznamenává obchodní dům v poslední době stálý růst tržeb.

„Poslední rok byl nárůst 50 milionů korun u všech nájemců v obchodním domě Kotva. Celkově to znamená 800 milionů korun za rok 2014. Každou minutu u nás utratí více než tři tisíce korun a denně přibližně 200 tisíc korun,“ upřesňuje Petrů.

Kotva nově cílí na movitější zákazníky

Kotva navíc mění svou obchodní strategie. Začala se zaměřovat na movitější zákazníky a turisty, kteří přijdou z Pařížské ulice nebo z obchodní zóny v ulici Na Příkopě. Turisté tvoří přibližně 20 procent klientů. Kotva chce ale přilákat i české zákazníky.

„Kotva nastoupila na koncept otevřených obchodních ploch a takzvaného slow shoppingu, tedy pomalého nakupování, abychom byli centrem pro běžné zastavení v historickém centru Prahy. Orientujeme se na zákazníka, který hledá prémiové značky, je to vyšší střední třída a vyšší třída, a hledá přidanou hodnotu, servis, vyšší informovanost a lepší službu,“ dodává generální ředitel Petrů.

V příštích letech chce investovat až 200 milionů korun do rekonstrukcí. Poslední dvě patra například přestaví na kanceláře. Rekonstrukce se nejspíše dočkají také fasáda a vstupní náměstí.

Jitka Hanžlová, Anna Jadrná Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít