Genetika Gregora Mendela připomene v Brně unikátní audiovizuální show
Unikátní audiovizuální show připomene po setmění 150. výročí zveřejnění vědecké práce Gregora Johanna Mendela. Americký umělec Drew Berry promítne příběh slavného genetika přímo na zdi Augustiniánského kláštera ve středu Brna.
„Na dnešním promítání je vzrušující hlavně to, že se odehrává přímo na místě, kde Mendel žil a pracoval. A já toho využívám k tomu, abych vyprávěl příběh o jeho vědecké práci a o dopadech, které měla pro nás jako lidskou společnost. Mendel založil základy genetiky a vytvořil úplně nové odvětví vědy,“ říká tvůrce video mappingového představení Drew Berry.
Protože samotné video spolupracuje s budovou, nechal si umělec poslat přesné nákresy a rozměry objektů. Někomu možná bude jeho práce známá, věnuje se totiž animacím ze světa chemie a biologie a jeho jedinečného stylu využila například islandská zpěvačka Björk.
Jeho videomapingovou projekci, která začne v půl jedenácté, hudebně doprovodí brněnská filharmonie.
Lidé ve starobrněnském opatství na Mendelově náměstí už na akci Mendel: Legacy, tedy Mendelův odkaz, slyšeli legendární kapely Progres 2 a Stromboli.
Ze zahraničí dorazili vzácní hosté, například nositel Nobelovy ceny Paul Nurse.
Gregor Johann Mendel Gregor Johann Mendel
(20. července 1822 – 6. ledna 1884) byl moravským katolickým duchovním s velkým zájmem o přírodní vědy. Křížením hrachoru a sledováním jeho potomstva definoval zákony dědičnosti a spolupoložil tak základy moderní genetiky.
Celá akce je přenášena nejen do venkovních prostor opatství, ale také do světa. Například na Univerzitu v Helsinkách nebo Leedsu, planetárium v Indii nebo do vědeckých institutů v Austrálii, USA nebo v Brazílii.
Gregor Johann Mendel je považován za zakladatele genetiky, jeho domněnky ale nejprve nikdo nebral vážně. I přesto, že první pokusy s křížením začal v zahradách opatství provádět už v roce 1854, znovu se jim odborníci začali věnovat až v dalším století, tedy po roce 1900.
V té době ale nikdo ještě o Mendelovi nemluvil jako o zakladateli genetiky, poprvé se totiž tento pojem objevil až v roce 1906, tedy více než třicet let po přírodovědcově smrti.
