Dětští uprchlíci, kteří se dostali do Česka bez rodičů, končí v polepšovnách
Zadržení migranti, kterým ještě nebylo 18 let, se dostávají do vybraných výchovných ústavů. Stráví v nich nejčastěji 30 dnů. Kromě pražských zařízení funguje jedno také ve Višňovém na Znojemsku. Od poloviny června tamním ústavem prošlo jedenáct dětských uprchlíků z Afghánistánu, Sýrie, Pákistánu a Palestiny.
Výchovný ústav sídlí v zámečku na kraji obce a jeho klienty jsou hlavně problémové děti. Od poloviny června k nim ale přibyli i uprchlíci.
„Viděla jsem je, zahlídla jsem je. Na jednu stranu se zdají slušní, zdravili mě, když mě potkali mezi dveřma, ale ať jsou tam, kam patří,“ říká místní obyvatelka Anna. K dětským uprchlíkům v tamním ústavu se staví rezervovaně. V tisícihlavém městysu není sama.
To, že se malí uprchlíci objevili ve Višňovém, podle starosty Vladimíra Korka za Nezávislé zprvu místní překvapilo.
„Vznikla i obava, aby zde nevznikl uprchlický tábor, ale protože Višňové je zvyklé na problémové chlapce z výchovného ústavu, tak ta zátěž je nějak ani výrazně neoslovila,“ vysvětluje starosta.
Podle ředitele výchovného ústavu Zdeňka Vichty zatím žádné problémy s malými uprchlíky nenastaly. Celkem za posledních 6 týdnů prošlo zdejším zařízením asi 11 dětí.
Po zadržení policií a zdravotní prohlídce posílá děti do ústavů soud. „Po nástupu nám je lékař vyšetří, udělá jim krevní testy, vyšetří stolici a těch prvních několik dnů, než přijdou výsledky, se snažíme, aby ty děti nepřicházely do styku s ostatním kolektivem," popisuje ředitel ústavu Zdeněk Vichta, co čeká mladé uprchlíky po příjezdu.
Vepřové na zvláštním talířku
V polepšovně pak mají stejný režim jako jejich čeští vrstevníci. Vycházky do obce jsou možné pouze s doprovodem a pracovníci výchovného ústavu se cizince snaží naučit aspoň základní česká slova.
„Snažíme se je zorientovat v našem právu, aspoň základních pár slov, aby se naučili česky a mohli se dorozumět,“ vysvětluje Vichta. Jinak ale prý žádné ústupky nedostávají.
„Někteří z těch chlapců z náboženských důvodů nejí vepřové maso. My jim nevaříme žádné diety, jenom maso předkládáme na talířku navíc a oni si sami zvolí, jestli ho budou jíst, nebo ne. To se osvědčilo,“ upřesňuje ředitel.
Lekce češtiny
Všechny děti ve věku plnění povinné školní docházky, tedy i ty se statusem uprchlíka, musí navštěvovat základní školu. Nejčastěji chodí do škol v místě pobytu.
„Dětem, držitelům mezinárodní ochrany v České republice, jsou poskytovány lekce českého jazyka zdarma. Jedná se o 400 hodin a děti jsou ihned zařazovány do povinné školní docházky,“ vysvětlila Monika Pham z Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky.
Školy můžou podle Pham získat dotace na asistenty pro děti s odlišným mateřským jazykem. Dětští uprchlíci se prý začleňují do společnosti jednodušším způsobem než dospělí.
Ve výchovných ústavech v Česku je v současné době asi pětadvacet dětských uprchlíků. Podle ministerstva školství jsou zatím kapacity pro dětské uprchlíky dostačující. Do budoucna ale nevylučují jejich navýšení.
