Plod zachycený na ultrazvukovém snímku | Zdroj: Profimedia

Ženy stále víc odkládají mateřství.
Reprodukční centra pomáhají otěhotnět pacientkám v průměrném věku 36,2 let

Praha | Vít Kubant a Anna Košlerová |

Čtěte celý článek

Žena je nejplodnější do pětatřicátého roku života. Poté pravděpodobnost otěhotnění strmě klesá dolů. I tak ale ženy stále častěji početí odkládají, což dokazují zdravotnické statistiky z reprodukčních center. V roce 2022 stoupl průměrný věk žen, které kliniky léčily, na 36,2 let. Serveru iROZHLAS.cz to potvrdil Ústav zdravotnických informací a statistiky. Některé ženy se snaží plodnost uměle prodloužit, vajíčka si nechávají zamrazit.

„V té době jsem neměla partnera a chtěla jsem se soustředit na kariéru. Říkala jsem si, že je to taková malá pojistka,“ popisuje dnes 39letá Lucie, která si před šesti lety nechala zmrazit vajíčka s výhledem, že jednou bude chtít mít děti.

Procesu zmrazení vajíček (oocytů), kterým si Lucie prošla, se říká „social freezing“. Žena podstoupí vyšetření, hormonální stimulaci a následně jí v celkové narkóze lékaři odeberou vajíčka z vaječníku. Ty potom zamrazí v tekutém dusíku při velmi nízké teplotě. V budoucnu mohou být tato vajíčka rozmrazena, oplodněna spermií a vložena do dělohy.

Tento proces umožňuje ženám odložit těhotenství na pozdější dobu, kdy se mohou cítit připravenější z hlediska osobního nebo profesního života.

Vajíčka se mohou skladovat v dewarových nádobách při teplotě -196 stupňů | Zdroj: Profimedia
Vajíčka se mohou skladovat v dewarových nádobách při teplotě -196 stupňů | Zdroj: Profimedia

Dnes skoro čtyřicetiletá Lucie už má partnera, se kterým si dokáže představit rodinu. „Moje biologické hodiny začaly tikat až poslední dva roky. I v době, kdy jsem mrazila vajíčka, tak jsem aktivně po dětech netoužila,“ vzpomíná.

Social freezing

Metoda využívaná při social freezing stojí v Česku kolem 30 tisíc korun plus náklady na hormonální stimulaci a narkózu. Uskladnění vajíček pak vyjde každý rok zhruba na 3 tisíce korun.

Stejně jako ona i stále více dalších žen odkládá mateřství, a tím se zvyšuje i průměrný věk, kdy začnou řešit problémy s otěhotněním a navštíví reprodukční kliniky. Vyplývá to z nové statistiky za roky 2021 a 2022, kterou server iROZHLAS.cz získal od Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).

Reprodukční centra léčila v roce 2022 neplodnost pomocí mimotělního oplodnění (IVF) nejčastěji už v průměrném věku 36,2 let. Za posledních patnáct let se tak průměrný věk ženy, která IVF podstupuje, zvýšil o téměř tři roky. Novější statistika zatím není k dispozici. Odpovídá to celosvětového trendu, který dříve popisovala například BBC.

„Je to ostatně celoevropský problém a celosvětový trend. Otázka spíš pro sociology... Dítě je v podstatě velká finanční i časová investice, blokování kariéry či blokování mnoha typů ‚užívání si‘. A faktor dítěte jako pečovatele ve stáří odpadl,“ zamýšlí se nad důvody Karel Řežábek, lékař asistované reprodukce z Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze a autor statistických ročenek.

U zdravých párů je pravděpodobnost otěhotnění při pravidelném nechráněném pohlavním styku 16 procent, žena do věku 35 let tak v průměru otěhotní za šest menstruačních cyklů.

Umělé oplodnění IVF (ilustrační foto) | Zdroj: Profimedia
Umělé oplodnění IVF (ilustrační foto) | Zdroj: Profimedia

Poté ale plodnost rapidně klesá. Páry se pak obrací na centra asistované reprodukce, ale jak dokazují data, otěhotnění s vlastními pohlavními buňkami je obtížné.

Zatímco u žen ve věku do 30 let se tato schopnost pohybuje až do výše 38 procent, v 35 letech je to už kolem 29 procent, a ve 40 letech se schopnost otěhotnět pohybuje už zhruba jen mezi 13 až 18 procenty.

Pravděpodobnost otěhotnění po IVF

Tomu, jaká je pravděpodobnost, že žena otěhotní po cyklu in vitro fertilizace (IVF), se věnuje základní parametr efektivity asistované reprodukce takzvaný Implantation rate. Zjednodušeně, zobrazuje schopnost ženy otěhotnět po zavedení embrya.

„Bohužel po 35 roku věku se naděje na otěhotnění výrazně každý rok snižuje, u někoho už od 33 let, jde o předčasné selhání vaječníků, které nastává u některých žen. Mám obavu, že část žen to neví, nebo to ve svých životních plánech nezohledňuje,“ myslí si Řežábek.

Zaměstnanecký benefit

Lucie dnes ví, že její šance na přirozené otěhotnění nejsou příliš velké. „Vím, že naše těla nejsou designovaná pro to mít děti ve 40, ale teď s tím nemohu nic dělat, jen doufat v to nejlepší,“ říká s tím, že si teď se současným partnerem poprvé v životě dokáže představit mít děti. Rozhodnutí nechat si zmrazit vajíčka už ve 33 letech nelituje.

Jedna z metod umělého oplodnění nefunguje, napsali odborníci. Kliniky ji dál nabízí za úplatu

Číst článek

V té době pracovala pro jednu nadnárodní společnost ve Spojených státech, která nabízela zmrazení vajíček jako jeden ze zaměstnaneckých benefitů. „Nebýt toho, že mi to zaměstnavatel zaplatí, tak do toho spíš nejdu, ale dnes jsem za to ráda,“ říká s tím, že pokud by se ji do půl roku nepodařilo otěhotnět přirozeně, tak by se vrátila na reprodukční kliniku a podstoupila IVF za pomoci zmrazených vajíček.

Ne vždy si ale ženy nechají odebrat vajíčka a zamrazí je kvůli touze po kariérním růstu. Někdy je k tomu dovedou vztahové okolnosti, stejně jako se to stalo dnes třiatřicetileté Kláře z Prahy. Před rokem se rozešla s dlouhodobým přítelem a chtěla se pak uklidnit, že jí neujíždí vlak.

Zklidnit hlavu po rozchodu

„Bylo pro mě důležité si zklidnit hlavu, začala jsem pátrat po různých možnostech. Taťka mi jednou u večeře navrhl, jestli si to nechci nechat zamrazit, protože o tom slyšel. Šlo to ráz na ráz,“ popisuje nyní pro server iROZHLAS.cz.

Průměrmý věk prvorodiček stoupá

Kromě toho, že ženy podstupují IVF v čím dál vyšším věku, narůstá také věk prvorodiček. V roce 2000 byl průměrný věk prvorodičky v Česku 24,9 let, zatímco v roce 2022 rodí žena své první dítě v průměrném věku 29,6 let.

Klasicky podstoupila testy, hormonální stimulaci a následně celkovou narkózu, během které jí odebrali deset vajíček. Jedno z nich nedozrálo, takže si jich nechala zamrazit devět.

„Dělala jsem to pro nějaký klid. Splnilo to, co jsem potřebovala. Mám to dané, že je to rezerva a už bych v budoucnu nemusela jít do hormonální léčby,“ říká s tím, že se i tak chce o miminko pokoušet přirozenou cestou.

Sama si ale zpětně říká, že měla v pětadvaceti hodit starosti za hlavu a s předchozím partnerem otěhotnět. „Kdybych teď měla poradit svému mladšímu já, tak bych si řekla, že to není absolutně žádný problém, v pětadvaceti je člověk vyspělý. Kariéra se dá dělat i ve čtyřiceti, v padesáti,“ myslí si.

Seriál Reprodukce 2.0

První díl seriálu: Reprodukční kliniky v Česku za jediný rok vytvoří z pohlavních buněk desítky tisíc embryí. Některé z nich putují při léčbě přímo pacientům, některé se zničí kvůli špatnému vývoji a další jsou zmrazeny pro budoucí využití. Roční kryokonzervace pacienty stojí v Česku několik tisíc korun. Co ale s embryi, které už pár nevyužije? Má tři možnosti: anonymně je darovat, poskytnout na vědecké účely, nebo je nechat zničit. To je pro některé páry etické dilema.

Druhý díl seriálu: Reprodukční kliniky v Česku musí pacienty umělého oplodnění testovat na pohlavně přenosné nemoci pouze v případě, že podstupují mimotělní oplodnění (IVF) nebo si nechávají pohlavní buňky zamrazit. Párů, které do center asistované reprodukce přichází za metodou inseminace, se testování netýká, i když zákonem není nijak stanoveno, v jakém vztahu partneři mají být.

Třetí díl seriálu: Darování pohlavních buněk je v České republice zcela anonymní. Neexistuje ani registr anonymních dárců, který by ale v budoucnu mohl vzniknout v rámci připravované novely, která leží v Poslanecké sněmovně. Za darování sice nenáleží mužům a ženám oficiálně žádná finanční odměna, ale kliniky jim vyplácejí peníze za „prokazatelně vynaložené výdaje spojené s darováním“. Mužům výrazně méně než ženám. Za jeden odběr tak žena může vykázat výdaj až 33 tisíc korun. V Česku neexistuje kontrola nad tím, kolikrát a kam chodí dárci a dárkyně darovat.

Čtvrtý díl seriálu: Na mužskou neplodnost se mnohdy v centrech asistované reprodukce neklade takový důraz jako na početí dítěte. Plodnost mužů sice zpravidla neklesá s ohledem na zvyšující se věk, ale mohou trpět vadami, které například zabraňují správnému vývoji spermií. Příběh zlínského páru ilustruje, že klinika místo vyřešení vady u partnera přistoupila k hormonální stimulaci ženy, a dokonce i ke laparoskopické kontrole průchodnosti vejcovodů. Onemocnění muže se podařilo vyřešit až poté, co se pár sám obrátil na specializovaného lékaře - androloga.

Pátý díl seriálu: Na reprodukční kliniky přichází páry s jediným cílem: mít dítě. Podstupují mnoho vyšetření, inseminace i mimotělní oplodnění. To, že na konci jejich cesty skutečně bude dítě, jim ale nikdo zaručit nemůže. A proto některé páry přistoupí k adopci. Odbor sociálních věcí pražského magistrátu jen za rok 2022 takových žádostí zaznamenal 101. Za stejný rok se porařilo zprostředkovat 19 adopcí.

Další texty k tématu:  

Vít Kubant a Anna Košlerová

Související témata: asistovaná reprodukce, Karel Řežábek, Praha, Ústav zdravotnických informací a statistiky, umělé oplodnění, mateřství