Rozhovor s Lenkou Helenou Koenigsmark, lídryní kandidátky stran Sen 21 a Volt Česko
Český rozhlas přináší rozhovory s lídry všech stran a uskupení, které kandidují v červnových volbách do Evropského parlamentu. Na otázky moderátora odpovídá Lenka Helena Koenigsmark, lídryně společné kandidátky stran Sen 21 a Volt Česko.
Paní Koenigsmark, velmi stručně prosím, jaké jsou vaše tři hlavní priority, kterými chcete získat voliče?
První je určitě oblast bezpečnosti. Jsme velkými příznivci, aby vznikla evropská společná armáda. Můžeme se k tomu potom dostat víc. Aby Evropská unie byla opravdu světovou velmocí.
Rozhovor s Lenkou Helenou Koenigsmark, lídryní kandidátky stran Sen 21 a Volt Česko
Druhá věc je, aby to byla Evropská unie, kde se Česku žije dobře, takže jsou to ekonomická témata. Tím mám na mysli třeba problematiku dvojitých cen, mobilní tarify, nedostatek bydlení. A třetí, mně velmi blízké téma, je to v podstatě téma rovnosti.
Co máte na mysli, když chcete prosazovat Evropskou unii jako velmoc?
Je to pro nás hlavně, když to řeknu v tomhle ohledu, z hlediska bezpečnosti. To znamená věříme, že vytvoření společné evropské armády by velmi pomohlo z mnoha úhlů pohledu.
Teď státy mají nekompatibilní výzbroje, systémy a podobně. A ano, vím, že často lidé řeknou, tady máme NATO. Ale NATO stojí a padá s tím, jak moc nás podporují Spojené státy. A všichni víme, že to nemusí trvat věčně, takže věříme, že Evropská unie by měla být silným partnerem. A zároveň by tím i ekonomicky pomohla sama sobě, protože by podpořila vlastní zbrojní průmysl.
Co máte na mysli sloganem V Chomutově jako ve Vídni?
V Chomutově jako ve Vídni, a mimochodem v Chomutově jsme byli a je to strašně hezké město, málo kdo si toho je tak vědom, jde o to, že si myslíme, a já to tak taky cítím jako člověk, že někdy jsme vnímání jako občané kategorie B.
Máme horší potraviny, platíme víc třeba zrovna za mobilní tarify. A věřím, já nevím, jestli mám používat pořád to množné číslo, protože to vypadá, jako kdybych se za to schovávala, když říkám, my věříme, tak tomu věřím taky, tak věřím, že v rámci EU můžeme a měli bychom být schopni dosáhnout právě toho, abychom přestali být občany kategorie B.
Jedním z vašich hesel je Na technologické revoluci vyděláme. Díky čemu?
Ano, to je takové to strašně složité téma, třeba zrovna v rámci Green Dealu, který ano, určitě potřebuje upravit a taky nejsem přívržencem toho, abychom diktovali všem, co mají dělat.
Ale zároveň víme, že planeta je jen jedna, že situace se klimaticky zhoršuje, tak pojďme se na to dívat jako na příležitost ve smyslu toho, pojďme podporovat české startupy, pojďme vyvíjet technologie, které můžeme použít a třeba distribuovat do celého světa. Přestaňme být takoví ti zpátečničtí, jako ach, tohle nechceme.
Takže Green Deal v podstatě podporujete?
To je strašně složitá otázka. Myslím si, že ne. Nebo ne, myslím si, že si zaslouží úpravu. Myslím si, že je potřeba zůstat nohama na zemi, ale zároveň je opravdu potřeba vnímat situaci kolem.
Jak hledíte na současnou podobu tzv. migračního paktu?
To je další velmi složité téma. A zase, myslím si, že po deseti letech je potřeba, že byl přijat alespoň v nějaké podobě.
Ano, pořád si myslím, že ochrana vnějších hranic není dostatečná. Myslím si, že je zatím ještě velká a dlouhá cesta, jak dostat třeba ty, co se nechtějí přizpůsobit evropskému stylu života, zpátky do těch zemí. A nechci tvrdit, že mám recept na všechno.
Ale zároveň si myslím, že jako Česká republika můžeme učit Evropu a Evropskou unii, jak právě integrovat ty, kteří přijdou, protože si myslím, že z hlediska Ukrajiny jsme to zvládli skvěle.
Prosazujete silnou společnou zahraniční politiku, která podle vás vznikne reformou stávající Evropské služby pro vnější činnost. Můžete v krátkosti tuto myšlenku objasnit?
Ano. Ono je to hodně spojené právě se společnou bezpečností a společnou armádou. A zároveň si myslíme, a já jsem z byznysu, takže jsem léta cvičená v tom, že ekonomika z rozsahu funguje jako jeden z nejlepších nástrojů. To znamená, myslíme si, že každá země by měla přispívat tím, co umí nejlépe.
A ano, myslíme si, že i v rámci zahraniční politiky, když budeme potom vystupovat jako jeden celek, jako Evropská unie, tak máme mnohem větší váhu.
Když to možná trošičku vrátím zpátky ke Green Dealu, souhlasím s tím, že mnozí říkají, OK, my tady v Evropě děláme první poslední, ale máme tady Indii, máme tady Čínu a ti nedodržují vůbec nic.
Takže si myslím, že právě EU jako velmoc i na zahraniční, řekněme z té zahraniční stránky, může potom víc pracovat v rámci mezinárodního práva, aby i ostatní dodržovali určitá pravidla.
Ve svém návrhu na reformu Evropské unie se mimo jiné přikláníte k úpravě unijního rozhodovacího mechanismu, ke zrušení práva veta jednotlivých členských států. Proč podle vás neobstojí argument těch, podle nichž by takový zásah mohl omezit suverenitu unijních členů?
Zase, dívám se na to hodně z byznysu. Jakmile ano, chápu, když byla Evropská unie a tvořilo ji pár států, tak se mohly všechny dohodnout. Teď je to 27 států, a s velkou pravděpodobností do budoucna to bude ještě víc států. 27 lidí, 27 států se vám nikdy nedohodne jednohlasně.
A myslím si, že zrovna příklad pana Orbána v Maďarsku ukázal, že se potom staneme všichni rukojmími.
Takže myslím si, že dvoutřetinové nebo jiné kvórum by naprosto vyhovovalo. Neztratili bychom suverenitu a ano, pořád si myslíme, že by mělo zůstat právo veta v momentě přijímání nových států.
Vyzýváte, že taky musíme podporovat zahraniční zkušenosti a vzdělávání. Na jakém základě?
To je hodně spojené se vzděláváním a s programem Erasmus, ale zároveň je tam také ulehčení nostrifikace, protože to vnímáme kolem sebe, jak je náročné, když někde vystudujete, tak potom si přiznat ten titul tady.
Stejně tak třeba vidíme, že je velmi důležité pro děti, aby studovaly IB maturity (mezinárodně uznávaná maturita), ale nabízí to jen soukromé školy. Je to velmi drahé.
Takže vůbec to jakoby rozšířit. A i z mé zkušeností, myslím si, že když děti vycestují ven a mají možnost studovat venku, tak jim to velmi rozšíří obzory.
Evropská unie, kde se Česku dobře žije. Tak zní váš další slogan. Který z návrhů v téhle kapitole byste označila za klíčový?
Za klíčový, tam jsme se věnovali třem oblastem. První byla dvojí kvalita potravin. To si pořád myslím.
Víte co, ono v rámci Evropské unie, my ale pořád zapomínáme na to, že poslanec Evropského parlamentu musí pracovat i tady v České republice. A pořád Evropská unie, my ji hodně často vnímáme jako slonovinovou věž. A že to nemůžeme ovlivnit. Ale ona to není pravda.
Takže určitě se víc do toho ponořit. Stejně tak potom to byly ty problémy třeba tarifu. Proč má člověk v Řecku platit méně než my tady v Čechách? A potom je to i vznik, podpora bydlení pro mladé.
Všechny naše předvolební rozhovory najdete na zpravodajském serveru iROZHLAS.cz.
