Rychetský: Politická zkušenost se na Ústavním soudu hodí, ale od politiků jsem se s radostí odstřihl
Podruhé během jediného týdne zasahovala česká Justiční stráž proti aktivistům, kteří přišli do budovy soudu podpořit své přátele a narušovali při tom jednání. „Myslím, že jde o naprosto výjimečnou situaci, která je zavrženíhodná, ale nedomnívám se, že by se mohla stát běžnou součástí fungování českého soudnictví,“ komentuje předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) vyzval, aby média incidenty nenatáčela a tak dál nešířila, Rychetský s tím ale nesouhlasí.
„Média, zejména veřejnoprávní, jsou povinná informovat o všem, co se v zemi děje. Právě tím zveřejněním velká část veřejnosti pochopila, že je to zavrženíhodné jednání a že je třeba zachovat důvěru v demokratický právní stát,“ dodává.
Právě ochrana právního státu, ústavnosti i práv a svobod jednotlivce je prý hlavním posláním Ústavního soudu. Zdůrazňuje přitom nutnost obsazovat uvolněná místa ústavních soudců, o víkendu totiž skončil mandát soudce Vladimíra Sládečka a počátkem srpna končí ve funkci předsedy i Rychetský.
„Mandát mi končí 7. srpna a ten den sem přijde prezident a předpokládám, že současně bude jmenovat nového soudce a případně i předsedu,“ uvádí s tím, že nepovažuje za vhodné, aby prezidentovi doporučoval svého nástupce.
Politické zkušenosti výhodou
Rychetský naopak považuje za správné, že se prezident o výběru nominantů radí s dalšími lidmi. Nejde prý totiž o jednoduchou záležitost a vedle splnění zákonných předpokladů na věk a profesní minulost je třeba přihlížet i k lidskému a hodnotovému rozměru kandidáta.
Situace je kritická, Ústavní soud nebude moci bez lidí plnit svou funkci, apeluje na Senát Rychetský
Číst článek
„U předchozích prezidentů, ať to byl Miloš Zeman nebo Václav Klaus, veřejnost neměla příliš příležitostí seznámit se s důvody, proč jsou kandidáti navrhováni. A když Senát řadu z nich odmítl, asi věděl, proč,“ konstatuje.
V souvislosti s výběrem kandidátů se vedla také debata o tom, jestli by se ústavním soudcem mohl stát aktivní politik – z vrcholné politiky na ústavní soud přišel v roce 2003 i sám Rychetský.
„Bylo pro mě radostné, že se mohu od politiky odstřihnout a věnovat se tomu, co je pro každého právníka největší možnou funkcí. Od politiků jsem se s radostí odstřihl a nepamatuji si jediný případ, kdy by se snažili navázat se mnou kontakt, aby ovlivňovali mé rozhodnutí. To se u některých mých kolegů stalo a jsem rád, že to jednoznačně odmítli,“ podotýká.
Podle jeho názoru by člověk se zkušeností ze zákonodárné či exekutivní funkce mohl být pro soud přínosem. „Je dobré, aby tam byl někdo, kdo poznal fungování v politických sférách, protože bez těchto zkušeností se Ústavní soud neobejde. Jenom by jich nemělo být mnoho,“ uzavírá.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.