Ministr připomněl, že Česko má s předložením zákona už roční skluz a že dosud žádný návrh nenašel v Parlamentu podporu.

Právní úprava vychází z evropské směrnice o ochraně oznamovatelů z října 2019. Dvouletá lhůta pro transpozici této směrnice vypršela 17. prosince 2021.

Na to se odkázal i šéf Pirátů Ivan Bartoš. Před jednáním kabinetu řekl, že nynější návrh je horší než předloha připravená minulou vládou. Na tiskové konferenci nicméně konstatoval, že předloha jde nad rámec požadavků Evropské unie, i když by si Piráti přáli jiné parametry.

Piráti podle Bartoše ve středu pro předlohu nehlasovali. Je podle něj ale možné, že se návrh zákona změní ještě při projednávání poslanci. Uvedl to na dotaz, zda vládní koalice může ve sněmovně počítat s hlasy čtyř Pirátů. „Jdeme správně nad rámec evropských požadavků, náš názor byl jít ještě cestou ohlašovatelných skutečností,“ uvedl Bartoš.

Novou podobu zákona o ochraně oznamovatelů v září kritizovaly protikorupční organizace. Hrozí podle nich, že oznamovatelé protiprávní činnosti nebudou i nadále dostatečně chráněni před odvetou zaměstnavatelů.

Ministerstvu spravedlnosti vytýkaly, že se zákon nemá vztahovat na jakýkoliv trestný čin nebo přestupek a že obsahuje omezení ochrany u anonymních oznámení. Úpravy návrhu v tomto duchu doporučila minulý týden rada vlády pro potírání korupce.

Snaha o legislativní úpravu tzv. whistleblowingu se v Česku objevila opakovaně, žádný z dosud předložených návrhů ale nebyl přijat. Návrh podle Blažka uloží podnikům nad 50 zaměstnanců, aby stanovili pracovníka, který bude agendu spravovat. Další oznámení bude shromažďovat a přerozdělovat příslušným úřadům či orgánům nově vzniklý odbor na ministerstvu spravedlnosti.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít