„Zahrabal jsem se týden v Lánech, abych se vyfutroval informacemi pro můj desetiminutový projev,“ prohlásil prezident Miloš Zeman 25. dubna, když po týdnu prolomil mlčení k Vrběticím. V projevu tehdy mimo jiné uvedl, že si k případu „nechal zpracovat celou řadu analýz“.

A o ně posléze Zeman také opřel svoje tvrzení, že vyšetřovatelé pracují se dvěma verzemi, jak mohlo k výbuchům v areálu muničního skladu v roce 2014 dojít. „Ta první, to jest původní, že došlo k výbuchu v důsledku neodborné manipulace s výbušným materiálem. A tou druhou, že se jednalo o akci cizí rozvědky,“ řekl prezident pro CNN Prima News.

Server iROZHLAS.cz proto o hradní analýzy požádal s pomocí zákona o svobodném přístupu k informacím. Chtěl ověřit Zemanovy výroky a současně zjistit, odkud čerpá informace, které rozporuje kromě premiéra také například ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Kancelář prezidenta republiky ovšem žádost s odkazem na ochranu utajovaných informací zamítla. A to plošně.

„Pokud je informace utajovaná, je utajovaná jako celek,“ napsal v odůvodnění šéf legislativního odboru Václav Pelikán. Jenže redakce požadovala také informace o tom, kdo je autorem daných analýz, či kdy přesně Zeman dostal ohledně Vrbětic zprávu Bezpečnostní informací služby (BIS). V tom, kdy se k prezidentovi dostaly informace tajných služeb, panuje rozpor. 

Zpráva zpravodajců

Prezident totiž uváděl, že se o možném zapojení ruských agentů do mohutných explozí dozvěděl až 16. dubna od premiéra Babiše. Den poté byla kauza zveřejněna. Jenže Zeman je ze své pozice ze zákona mezi prvními, komu se podobné informace adresují. A tak to bylo i nyní – zprávu BIS tak Pražský hrad dostal už 7. dubna.

„Mohu potvrdit, že zákonní adresáti byli informováni,“ uvedl pro iROZHLAS.cz mluvčí zpravodajců Ladislav Šticha. Pražský hrad tak dokument se stěžejními informaci k Vrběticím měl k dispozici oproti premiérovi s více než týdenním předstihem. První na to upozornil Deník N, podle jeho zdrojů Zemanovi jeho podřízení zprávu předložili až po 10 dnech.

Toto zjištění v pátek hradní kancléř Vratislav Mynář označil za naslouchání konspiračním teoriím, médium společně s několika dalšími označil za dezinformátory a odmítl do budoucna další komunikaci.

Zpátky ale k žádosti o informace: Hrad odmítl zveřejnit i časové údaje či oblast zdrojů. „U odboru bezpečnostního bylo ověřeno, že všechny žadatelkou požadované informace jsou utajovanými informacemi, a proto byla žádost o informace odmítnuta,“ zdůvodnil dále hradní právník Pelikán.

Podle platné legislativy je ovšem utajovaná informace taková informace, „jejíž vyzrazení nebo zneužití může způsobit újmu zájmu České republiky nebo může být pro tento zájem nevýhodné.“ Jakou škodu tedy může způsobit to, že Zeman zveřejní, kdy zprávu BIS dostal?

Tiskový mluvčí Pražského hradu Vít Novák to nevysvětlil. Pouze zopakoval následující: „Bohužel všechny vámi požadované informace jsou informacemi utajovanými“.

Zemanovy zdroje

S postupem Hradu nesouhlasí například bývalý náčelník Generálního štábu Jiří Šedivý. Podle něj mohl zveřejnit alespoň základní údaje, tedy datum, kdy zprávu BIS obdržel a z jakých oblastí Zeman ve svých veřejných prohlášeních posléze vycházel. „To není nic, co by porušovalo zákon o ochraně utajovaných informací,“ nadnesl.

Šedivý navíc kritizuje způsob, jakým se Zeman k celé věci postavil. Po odhalení špionážní zápletky se totiž na týden odmlčel.

„Vzal si přestávku s tím, že analyzoval zdroje, ve skutečnosti těch zdrojů ale nemohlo být moc. Tady byly zpravodajské služby, které na tom pracovali delší dobu, a pak tady byli jeho analytici, ale ti stejně museli pracovat se zdroji informaci, které byly od zpravodajců,“ pokračoval bývalý generál.

Zeman se podle Šedivého měl vyjádřit v okamžiku, kdy byla kauza zveřejněna. „Měl vystoupit co nejdříve, ideálně hned v ten den, co to bylo zveřejněno. A autoritou prezidenta demonstrovat, že stojí za českým národem a že věří bezpečnostním složkám, které konají ve prospěch České republiky. A na to není potřeba žádná analýza,“ vysvětlil Šedivý.

Jedna verze

A odkud tedy Zeman čerpal? Na téma Vrbětic prezident hovořil například s policejním prezidentem Janem Švejdarem či ministryní spravedlnosti Marií Benešovou (za ANO).

Benešová se poté nechala slyšet, že souhlasí ohledně více vyšetřovacích verzí s prezidentem. „Myslím, že jsem měla velmi obdobný názor jako pan prezident, aniž jsme se vůbec stihli domluvit, protože já jsem ten názor říkala první,“ uvedla.

V případě druhého výbuchu přitom takový názor prosazuje také Radek Ondruš, právní zástupce společnosti Imex Group. Podle něj mohlo jít o neodbornou manipulaci s materiálem či snahu zakrýt chybějící zboží ve skladech. Ondruš je rovněž autorem trestních oznámení, které podal kvůli Zemanovým výrokům a setkání se Švejdarem. Věc proto nyní šetří Generální inspekce bezpečnostních sborů.

Premiér přitom Zemanova slova opět odmítl. „Neumím si to vysvětlit, proč pan prezident stále trvá na vícero verzích,“ řekl Babiš v nedělním rozhovoru pro Frekvenci 1. A potvrdil, že z výbuchů v muničním skladě důvodně podezřelí agenti ruské vojenské rozvědky GRU. „Na začátku tam byla jiná verze, ale v tuhle chvíli je podle mých informací jen jedna,“ dodal. Odkázal se přitom na vyjádření policejního prezidenta i šéfa NCOZ.

Podle Šedivého Zeman svým počínáním akorát zpochybňuje závěry tajných služeb. „A dostává je do pozice nevěrohodných organizací, které neefektivně pracují a nechávají se unést některými ne úplně ověřenými informace a to dneska používá ruská propaganda a bohužel i naši partneři v Evropské unii a Severoatlantické alianci,“ doplnil.

Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít