Unii vnímal jako spiknutí proti Británii, vzpomíná na Johnsona-novináře bývalý bruselský zpravodaj
Boris Johnson, současný šéf vlády v Londýně, vzbuzuje svými výroky a svou politikou velké emoce nejen v Británii, ale v celé Evropě. Pro někoho je to charismatický státník, pro jiné lživý populista. Málokdo ho ale poznal osobně. Tohle štěstí měl britský novinář Chris Johnstone, který s ním strávil pět let jako korespondent v Bruselu.
„Přišel ke mně a řekl mi: ‚Tak co, Chrisi, co zase Němci a Francouzi vymýšlejí za intriky?‘“ popisuje Chris Johnstone pro Radiožurnál, jak Boris Johnson už v dobách svého novinářského působení v Bruselu v první polovině 90. let přistupoval k Evropské unii.
Chris Johnstone poznal Borise Johnsona v polovině 90. let ještě jako novináře.
„Brusel, celá Evropská komise i Evropská unie byly v jeho podání takovým spiknutím proti Británii. Líčil, jak Francouzi a Němci neustále osnovali něco špatného a Britové se museli bránit,“ vzpomíná.
Chris Johnstone byl tehdy zpravodajem britských tiskových agentur nebo deníku London Evening Standard. Jeho mnohem známější krajan psal z unijní metropole pro dodnes silně euroskeptický list Daily Telegraph.
„Boris se držel od ostatních trochu novinářů stranou a dělal si na svých věcech. Procházel třeba oficiální žurnál Evropské komise. To bylo hodně nudné čtení, které vycházelo každý den. On v něm ale dokázal najít malé poklady, které se mu hodily do článků v duchu: Brusel dělá Británii zase něco hrozného,“ přibližuje.
Politická dráha nepřekvapila
Takto laděnými příspěvky se současný britský premiér stal podle Chrise Johnstona noční můrou mluvčích v Bruselu. Levicově-prounijní britský deník The Guardian o Borisi Johnsonovi dokonce nedávno napsal, že svým tehdejším zpravodajstvím o Evropské unii formoval britský euroskepticismus.
Třicet dní před brexitem: Johnson popírá zprávy o plánu Londýna ohledně irské pojistky
Číst článek
S tím Chris Johnstone částečně souhlasí. „Určitě k britské euroskepsi přispěl, ale ta už existovala dlouho předtím.“
Z vlastní zkušenosti také potvrzuje, že jeho skorojmenovec už v dobách své novinářské kariéry volně nakládal s fakty a neměl problémy si přivlastnit ani cizí práci. Už předtím byl ostatně Boris Johnson za vymyšlenou citaci propuštěn z britského deníku Times.
„Jednou mu vyšel v nedělníku Sunday Telegraph článek. V pondělí mu gratulovali všichni kolegové k sólokapru a ptali se ho, kde to téma objevil. On jednoduše přiznal, že ho okopíroval z agentury, pro kterou jsem to napsal. Prostě řekl: ‚Zkopíroval jsem to, neověřil jsem to a udělal z toho vlastní článek.‘ Podal to přitom tak, že tím byl skoro sympatický,“ přibližuje britský novinář, který už dvě desetiletí působí v Česku.
Uznává ale, že Boris Johnson vždy výborně psal a nepřekvapilo ho ani, když přesedlal na politiku. „Kdybyste se mě před 20 nebo 30 lety zeptali, zda bude premiérem, řekl bych, že tak daleko to nedotáhne. I vzhledem k jeho rodinné historii ale jeho vstup do politiky překvapením nebyl.“
Syn europoslance
Boris Johnson pochází z rodiny bývalého úředníka Evropské komise a někdejšího europoslance. Sám proto několik let vyrůstal v Bruselu, proti kterému jako politik tolik brojí. Bývalý starosta Londýna se stal jednou z hlavních tváří kampaně za brexit a stoupencem rázné odluky Británie od Evropské unie. To mu nakonec dopomohlo až do premiérského křesla.
Irové tlačí na Brity. Bojí se, že kvůli jejich liknavosti bude na společné hranici ‚území nikoho‘
Číst článek
„Konzervativní poslanci a členové stany si ho vybrali za lídra kvůli jeho charismatu a jeho osobnosti. Věří také, že bude schopný dotáhnout brexit do konce. To Theresa Mayová nedokázala. To jsou podle mě hlavní faktory, které Borise dostaly tam, kde teď je,“ tvrdí Chris Johnstone, který u svého bývalého kolegy pozoruje ještě jednu vlastnost, která se u něj projevovala už v dobách žurnalistické dráhy – schopnost jít si za svým cílem téměř bez ohledu na cokoli.
„Dal si za cíl vyvést Británii z unie a půjde za ním za každou cenu. Nebo skoro za každou cenu.“
Kořeny samotného brexitu vidí Chris Johnstone v prohlubování evropské integrace, na kterém se Británie odmítla podílet.
„Podívejte se třeba na debaty o společné evropské měně. Britové jasně řekli, že ji nechtějí. Zavedení eura byl jeden z klíčových evropských kroků za poslední čtvrtstoletí, ale Británie se rozhodla zůstat stranou. Pak následovaly další kroky stejným směrem, proti kterým se Britové stavěli. Už tehdy bylo možné ten trend pozorovat,“ říká Johnstone.
Rozcházení Spojeného království s Evropskou unií pak stvrdilo referendum v roce 2016, ve kterém většina účastníků hlasovala pro odchod z evropského bloku.
Johnsonův poradce Cummings: Referendum o brexitu byl tlak, teď je to procházka růžovým sadem
Číst článek
Migrace jako motor brexitu
„Kampaň před referendem výhody nebo nevýhody členství moc neosvětlila. Ovládla ji řada jiných debat. Jedna z hlavních byla ta o migraci. V některých upadajících částech Británie viděli lidé vlny přicházejících Poláků, Rumunů a Bulharů a obviňovali je z toho, že jim berou práci. To přispělo k vítězství stoupenců odchodu, i když to byly podle mě liché argumenty,“ říká 57letý Brit, který se netají tím, že by si přál setrvání své vlasti v Evropské unii.
A jak odhaduje, že brexit pod vedením Borise Johnsona dopadne?
„Pochybuju, že bude schopný dosáhnout dohody v tak krátkém čase, který do konce října zbývá. A jestli se brexit znovu odloží a uvidíme Borisovu mrtvolu? Myslím, že bude i po Novém roce stále naživu,“ zažertoval Chris Johnstone v narážce na prohlášení svého někdejšího bruselského kolegy, že bude raději ležet mrtvý ve škarpě, než by unii požádal o další odklad vystoupení.
